Transvitalita (služba)
Transvitalita
Transvitalita je přenos transvitální (vitální) bioenergie na dálku za účelem doplnění jejích ztrát při závažných chorobách, operacích, silných či chronických bolestech, nervových a jiných kolapsech, bezvědomí, extrémních zátěžích fyzických i psychických, umíráních atp. Také při náročných zkouškách, písemkách, důležitém rande, výběrových řízeních, kontrolách i jiných psychovypětích. Funguje i jako služba Anděla Strážného, bioenergetické řízení Událostí, Opraváře Harmonie, komunikace s Vyšším Vědomím ap. Také při řešení potíží s extrémním počasím a hrozivými situacemi.
U nabíjení je potřeba znát adresu, kam bioenergii směřovat. Podmínkou je každodenní podávání zpráv o stavu klienta (situace) zadavatelem (nejlépe telefonicky).
V případě nabíjení někoho jiného než zadavatele doporučuji onoho nabíjeného zprvu neinformovat, abyste mohli snadněji posoudit výsledek.
Vědecky tohle ani nemá cenu vysvětlovat.
Poplatek za TR je 2030,- Kč za 1 až 7 dní, poté 290,- Kč/den.
Jednorázové události - operace, rande, jednání, zkouška a podobně: 2030,- Kč za jeden den.
Poplatek za působeni do ciziny je 2380 Kč (110 Euro) za týden neb za 1-7 dní, poté 330 Kč nebo 15 Euro/den.
Prosím o zaslání této částky na účet 11060228/5500, kde jako "vs" uveďte váš telefon a do poznámky email (nemáte-li, tedy poštovní adresu), aby vám mohl být zaslán daňový doklad na "Služby osobní povahy". V ČR jsem plátce dph.
Přeshraniční platba: Číslo účtu: 11060228/5500; IBAN: CZ12 5500 0000 0000 1106 0228; BIC/SWIFT: RZBCCZPP; Raiffeisenbank a.s., Hvězdova 1716/2b, 140 78 Praha 4
Majitel účtu: Břetislav Nový, Přeloučská 226, 53006 Pardubice – Staré Čívice
Objednávky výhradně telefonicky na čísle 602224404.
Odvádění duší do světla viz služba. Odvádění duší
-----
Úvod do pochopení transvitality: https://www.youtube.com/watch?v=35Ko_YyLpWI
Podrobnější informace:
LÉČEBNÉ MEDITACE A BIOENERGIE, TRANSVITALITA
Úvod
Čtením tohoto dílka vykračujete na duchovní cestu, která vás pozmění.
Jste-li sami se sebou a svým životem spokojeni, tak toto v zájmu této spokojenosti nečtěte, protože dotek Pravdy je sice bioenergeticky blažený, ale procitnutím se všechno změní a už nebudete stejní a jen ztratíte čas a energii. Naopak-li, lze očekávat, že naopak.
Meditační techniky jsou nejúčinnější skupinou nástrojů vaší vůle k řízení a oživování hmoty dle vašeho záměru. Meditačními technikami se stáváte velitelem hmoty vám Univerzem nebo jakýmsi Bohem svěřené. Energii k velení vám dává Řád bytí a hospodaření s touto energií vaše pudy, které v čase měníte v moudrost. Neměníte-li, přicházíte o čas a duchovní smysl bytí.
Životní období moudrosti přichází po zkušenostech s dětmi a nelehkým životem obvykle se začátkem druhé poloviny života a trvá do poloviny jeho zbytku. Někdy u meditačně trénovaných mozků s duchovní, fyzickou a bioenergetickou sebekázní i déle.
Tento článek je základním kamenem vaší autoškoly k životu (ve všech třech smyslech). Opakovaným předáváním informací z různých pohledů se budete seznamovat s tím, co děláte automaticky až tak, že ani nevíte, že to děláte. Když pochopíte, že to děláte, můžete hledat způsob, jak to dělat lépe a efektivněji. K obojímu je určen soubor meditačních technik.
Jestli tento článek hodláte číst povrchně jako noviny, je to zbytečné a těžké až nepochopitelné čtení a jenom mrháte časem své bujné vegetace.
Každá vaše aktivita oživuje hmotu vložením bioenergie
Snad úplně všechno, co děláte, v sobě nese nějaký podíl vašeho záměru to dělat, času vašeho života, který jste do toho vložili, a úsilí, se kterým jste tuto hru na život a veškerou vaši činnost (proces) oživování hmoty prováděli. Množství energie, které jste do záměru vložili, se tedy skládá z intenzity přání řízené vaším Řádem bytí, přidané momentální důležitosti, schopnosti a možnosti tak činit. Vaší aktivitou pozměněná hmota, i dokonce v podobě toliko informačního média, akustického nebo fotonového toku, obsahuje informaci o vás, o vašem úsilí a schopnosti ji pozměnit, vložit jakýsi svůj Řád a tím ji oživit. Tím podílem energie do dané změny jste do hmoty vložili otisk vašeho bytí, času sebe, a tak jste se za ni směnili, protože ona je do dalšího přetvoření vaší jmenovkou a adresou v časoprostoru pro všechny ty, kteří jsou schopni váš vklad rozeznat a pochopit. To vše lze chápat jako bioenergii a lze se domnívat, že bioenergotoky vzájemných výměn v určitém společenství mohou být podstatou vyšší živé struktury, podobně jako je člověk tvořen komplikovanou směsí spolupracujících specializovaných tkání organizovaných buněk i neorganizovanými buněčnými strukturami.
Bioenergie proudí všude kolem a tvoří vyšší živé struktury mimo naše chápání
Bioenergie procesu oživování hmoty je kolem nás chápavých zřetelná téměř všude, kde je jakákoliv živá bytost na každém stupni vývoje. Ano, takto chápáno má každá buňka schopnost přetvářením hmoty produkovat bioenergii. A žije-li, probíhá její bioenergetická interakce s hmotou a směna jejího Řádu, intenzity a času bytí za oživení hmoty, tedy její specifickou přeměnu a zanechává tak v ní svůj otisk. I člověk má své buňky a primitivní fragmenty, z nichž je poskládán a tvořen, a chápe se na vyšší úrovni odděleně a ke svým fragmentům nadřazeně.
Připomíná mi to hejno mořských rybek, které se chová jako jediný organizmus (s nímž jsme se dosud nenaučili nejen komunikovat, ale ani pochopit jeho existenci), nebo termitiště a neuvěřitelnou a složitou organizaci těchto mravenců, společenství včel, či jiného hmyzu, o níž každý zúčastněný jedinec ani nemá čím tušit. Jejich společná bioenergie, vůle, záměr, Řád z nich dělá vyšší bytost, až se člověk ve své neomylnosti zabojí, kde to končí, zda i my lidé nejsme součástí vyššího hejna, o němž nemáme ani tuchy (a ono hejno hejnokupu až galaxii hejn? a logicky se zdá, že se jedná o všechny živé bytosti, buňkami a mikroby počínaje). A potom otázka, kdo a co jsem nabývá na otaznících.
Bioenergie plyne i mimo čas
Bioenergie a oživování hmoty zuří všude kolem nás i v nás bez ohledu na náš rádobyodborný postoj, tituly, politickou orientaci či víru. S bioenergií a bioenergotoky žijeme a jejich řízení a používání je pro nás natolik běžnou činností, že si to vůbec neuvědomujeme. Jako lidé umíme řídit jejich směr, a to dokonce i nadčasově. Nevěříte-li, podívejte se na neznámé tvůrce třeba pyramid, kolik dali bioenergie do budoucnosti, že jí inspirovali miliardy lidí, nebo kolik disponovaných talentovaných malířů si bralo bioenergii k nuznému přežívání z potěšení budoucích obdivovatelů, nebo kolik lidí vám v čase zpět ublížilo tak, že pociťujete neodpuštěnou nevoli ze ztráty bioenergie, i když si na to vzpomenete až po mnoha letech.
Někteří lidé jsou prostě lépe disponovaní a podle využití schopností manipulace s bioenergií jsou označovaní za černé či bílé mágy, kouzelníky, čarodějnice, čaroděje, šamany, biotroniky, reikisty, léčitele, hypnotizéry, podomní obchodníky, dealery, vysavače a bioenergoupíry, nabíječe, milé lidi a tak různě. Reklamní věda za účelem vymývání mozků tvorbou umělé potřeby spotřeby dokonce založila na tomto odborný učební obor.
Úvod do pochopení bioenergie
Bioenergotoky jsou součástí života, život bez nich nejde, a tak je lepší o tomto fenoménu vědět a manipulovat s ním cíleně dle vašeho životního Řádu a vědomě je využívat v potřebách přežití. Znalostí a řízením bioenergie můžete výrazně zvýšit kvalitu vašeho života i života obecně.
Jak to funguje a co s tím souvisí, si probereme z různých úhlů pohledu, aby mohlo nastat alespoň u některých lidí pochopení. Tyto informace jsou natolik základní a blízké Pravdě holé, že jsou téměř nesdělitelné a k pochopení tedy velmi náročné na úvodní vklad bioenergie elévů moudrosti s připraveným chápadlem. Ovšem následný zisk statutu žáka vědomého řízení bioenergetických toků je výrazným povýšením dle pravidel vývoje od hmoty k Duchu, tedy jakousi duchovní odměnou a zároveň zatížením vyšší odpovědností za svěřené fragmenty života hmoty vkladem a údržbou svého programu bytí, Řádu. Člověk se tak stává méně závislý na hmotě a více pilířem obecného Řádu bytí, protože mnohem víc chápe bioenergotoky vzájemnosti.
Lidé zjistili, že v doteku je jakási oživující síla a dotek některých lidí je neobyčejně příjemný až uzdravující, jak je dokumentováno na příkladu Ježíše v Bibli. Vztažení rukou nebo jakási gesta dokáží touto silou, kterou označuji jako bioenergii, manipulovat a její oživující potenciál směřovat, koncentrovat i rozptylovat, zvyšovat nebo snižovat.
Každému člověku je to více či méně dáno, jen si toho není obvykle vědom a tím ani své duchovní odpovědnosti vůči životu. Jestli jste toto pochopili, tak jste nejpozději nyní nevratně pozměněni do první úrovně moudrosti a byla vám nastartována vyšší duchovní odpovědnost za kontrolu a řízení bioenergotoků ve vašem okolí.
Boží soud
Vaším případným trestem za poruchu odpovědnosti a zneužití velení hmotě je automatické zvýšení pocitu závislosti a vazby na hmotu za následně (čím později, tím hůře) značně bolestivého procesu odpoutávání se od ní. Tento proces označuji jako Boží soud.
Vaše vazba na hmotu i vlastnický vztah se v životě normálně optimálně lineárně snižují od úplného až k nule a zároveň vazba na Ducha a Řád se od nuly blíží k absolutnu.
Hmota může být oživovaná jen bioenergií a záměrem v podobě konkrétního projevu vůle nějakého Řádu v čase bytí jakékoliv živé bytosti, počínaje jednobuněčným autonomním organizmem, rostlinou, živočichem, vámi a kdo ví kde konče hejnem hejn hejn (toto vám bude jasnější až při opakovaném čtení celého textu, protože zprvu si nepřipustíte, že máte vědomí termita o termitišti, a připustíte jen sounáležitost například své žijící buňky vaší slinivky k vaší aktuální slinivce).
Odchylky od normálního vývoje od hmoty k Duchu v čase se vaše hejno bytostí (jak se zatím chápete jako jediné vy (týmové Já)) snaží bioenergeticky optimalizovat k přiměřené vlastní existenci. Tedy v případě přebytku bioenergie zvyšuje množství oživované hmoty nebo Duchovní kvalitu oživování stávající. A naopak v případě nedostatku bioenergie snižuje množství oživované a spravované hmoty nebo Duchovní kvalitu stávajících životních procesů (cesta do primitivnosti až demence, třebas časem chronickou metabolickou intoxikací i stařecké = zrovna můj případ?).
Člověk, který se připoutá ke hmotě víc, než je vývojově přiměřené, a svojí závislostí na ní se zároveň vzdálí od Ducha, tak vytváří jakési napětí odchylkou ve svém vývoji, které iniciuje pohyb bioenergie vůči němu samému (automatický Boží soud) k nápravě stavu. To proběhne obvykle ztrátou či poškozením vlastněné hmoty na psychicky nejcitlivějším místě. Omezením možnosti oživování hmoty je potom člověk postaven (častěji položen) do silnější Duchovní vazby ztrátou intenzity žití.
Například: Někdo krade a tím hmotní až tak moc, až mu dle přísloví ruka upadne (lupne mu v zádech nebo ho zavřou) a dál může meditovat o Boží spravedlnosti na úplně jiné úrovni v nemocniční či vězeňské ztrátě intenzity bytí z nepřiměřeného vlastnění.
Prostě není-li schopen úbytku vlastnického vztahu, bude mu ubyto hmoty. Ale není to vždy jen hmota vlastního organizmu, může to být vlastněná milovaná hmota cizího organizmu, nebo neživá či imaginární jako například image neboli imič (nebo kombinace všeho: automobil obtažený hřebíkem (vtipný příměr), vyhoření (nepříjemný příměr), mrtvice (velmi časté) nebo šikana a ponížení mocnějším a ztráta chuti (bioenergie) na cokoliv (nejčastější případ)).
První krůčky řízení toku a tvorby bioenergie
Nejlepší berlička pro učení silnějšího energobiotoku dle mého názoru je: Dejte před sebe normálně teplé ruce jakoby sepjaté k modlitbě, ale asi 1 cm od sebe (nedotýkati se) a soustřeďte svoji mysl a pozornost po nějaký čas do svých dlaní. Postupně pocítíte teplo z dlaní vycházející. Pomaloučku oddalujte ruce od sebe takovou rychlostí, aby ono sledované teplo neklesalo. Za chvíli máte ruce od sebe vzdálené třeba metr a bioenergetické teplo tam stále cítíte. Nemyslím, že se to hned napoprvé povede každému, ale existuje způsob, jak tento pocit zesílit.
Vytrácí-li se sledované teplo, prudce přibližte ruce zpět na centimetr k sobě a asi za jednu sekundu pocítíte závan tepla kolem přiblížených rukou (začátečníci třeba napoprvé hned ne, ale funguje to, protože je to přirozená vlastnost nervového systému). Ruce opět pomalu oddalujte a opakujte prudké přiblížení. S každým dalším prudkým přiblížením se hodnota tepla následně se objevujícího zvyšuje. Říkám tomu pumpování bioenergie.
Vztažením těchto rukou nebo pozdvihnutím dlaní vedle ramen nahoru (jako schematicky „viv“, kde tečka naznačuje hlavu a v ruku) vyzařujte bioenergii kolem sebe, až dokud i v této pozici nezůstane v dlaních teplo a vůkol vás bioenergetická pohoda (přitahující vybité spolubližní jako můry ke světlu). Čiňte tak kdykoliv a před spaním zvlášť.
Poznamenávám, že přílišné světlo a sluneční zář tuto bioenergetickou činnost významně ruší exponovaným chemizmem látkové výměny pokožky a ztrátou produkce nočního hormonu melatoninu, produkovaného šišinkou.
Druhé krůčky řízení toku a tvorby bioenergie
Když už máte ruce plné bioenergetického tepla, můžete je oddálit od sebe dlaněmi, ale prsty nechte stále ve vzdálenosti centimetru, jako kdybyste drželi opřenou tužku špičkami do dlaní a trubičku z prstů sevřenou kolem ní. V dlaních budete stále pociťovat teplo, ale kolem nehtů jakoby chladný průvan. To je koncentrovaný proud bioenergie, kterou nasměrováním prstů nebo přiložením například do blízkosti drobné ranky během chvilky zastavíte krvácení, bolest, křeč a lze ji využít i k dalším opravám, protože touto hypotetickou silou své mysli vkládáte řídící impulz do poškozených buněk vaší nebo i cizí tkáně.
Předání této bioenergie jako projevu vaší řídící vůle v této nejprimitivnější formě, lze tvořivě aplikovat na váš organizmus dotekem i bez něj na různě dlouhou vzdálenost. Obvykle se využívá bioenergie plynoucí z dlaní a prstů, ale lze to provádět s jakoukoliv částí těla, pakliže vám to pudové a společenské bariéry dovolí.
Určitě jste si povšimli nárazové spontánní ztráty bioenergie při úleku či neštěstí, která se popisuje, jako že vám jde mráz po zádech, nebo se vám udělá husí kůže, i když vám zrovna není zima, či se chvějete strachy. Ale když vás někdo laskavý pohlazením utěší, tak to přejde.
Třetí kroky řízení toku a tvorby bioenergie
Po letech tréninku a meditací nebo disponovaní kdykoliv (zvláště děti v úvodní části puberty nebo lidé po úrazu hlavy či nemocech mozku) můžete místo ruky používat vyzařování míchou či mozkem, které vám umožňují manipulovat mnohem větším bioenergetickým potenciálem. Pohyb bioenergie je potom pociťován podobně jako průvan kolem nehtů, ale má mnohem větší rozměr a vnímáte jej jakoby kolem hlavy a nad ní. Jen to už není průvan, ale pocit silného (ale přitom vás výrazně neunavujícího) bioenergotoku bez dotykových, tepelných nebo jiných pocitů. Disponovaní někdy uvádějí viditelné světelné vyzařování, ale to není nezbytně vždy (tedy já jsem to neviděl nikdy, přestože některé osoby na mě hledící modravou záři kolem mé hlavy a rukou viděli), snad jen u opravdu extrémních sil. Náboženská mystika zřejmě toto definuje jako svatozář.
Pozoruhodné je pozorování, že bioenergii využíváme v běžném životě zcela rutinně. Pofoukáme bolístku, pohladíme vybitého, bereme nešťastnou hlavu do dlaní a rozum v koncích do hrsti, rozdáváme bioenergii úsměvem, dotykem, dobrým slovem, laskavostí a dobrým skutkem. Dokonce i člověk, který se nikdy nechtěl držet za ruku, najednou na nemocniční posteli změní názor. To stejné u lidí nesnášejících pohlazení hlavy. Polibky z radosti patří také do této skupiny. Povšimněte si, jak moc nás vybíjí čekání na důležitý výsledek nebo na ortel policisty měřícího naši rychlost, nebo pohled oka kamery televize přenášející naši vizáž i bioenergii a její výtrysk do světa. Proto se někteří lidé i neradi fotí, protože tím ztrácejí nadčasový pocit kontroly pohybu své bioenergie.
Léčitelské použití a diagnostický význam toku bioenergie
Neváhejte tedy a začněte se meditativně soustřeďovat pro začátek do dlaní, hledat v nich bioenergetické teplo (zprvu na pozadí svého IR tepla) a to přenášet do bolící, zdravotně poškozené nebo bioenergetickým chladem se hlásící poruchy vašeho nástroje na žití. Můžete ale přikládat ruce na porouchaný nástroj žití jiného a předávat bioenergii jemu, chce-li. Pomocná představa je, že závada se hlásí jako chlad.
Závažnější porucha se zvýšenou spotřebou bioenergie píchá do dlaní navíc jakoby jehličkami jednotlivých přetížených nervových vláken. To při delším nabíjení může způsobit ztrátu citu a až trnutí a prochlazení vlastní ruky třeba po loket (déle nečekejte...) při extrémním přetížení vašeho bioenergetického zdroje. Dokud to ale nenabijete v hladké teplo, je nutno nabíjet. Když to najednou a napoprvé nejde, tak opakovat. Lokalitu doporučuji za čas kontrolovat a znovu dobíjet.
Mdloba příjemce z přebití
Čiňte tak zprvu pomalu a s určitou opatrností, abyste nedávali více síly, než má klient sám (jste-li to vy sám, tak klidně na plné pecky). Kdyby vaše bioenergie, která neumí řídit cizí organizmus, převážila, klientovi by mohl poklesnout povolením tonu svaloviny cév krevní tlak až ke mdlobě.
Při výpadku vědomí je vhodné ještě před případným uložením do stabilizované polohy klientovi vleže na zádech zvednout nohy na sedák židle a ruce také pozdvihnout do výšky, aby krev stekla do plic, srdce a mozku. To má v podstatě okamžitý efekt návratu vědomí.
Potom to ještě zlepší sklenice studené vody, která dodá část krve reflektoricky chladovým stažením cév v trávení.
Vašemu bližnímu se sice v podstatě nic nemůže stát, ale už si na vás jako na osvědčeného a až nebezpečného velkého mága bude dávat větší pozor.
Pohled na meditace
Meditací je mnoho druhů a způsobů. Lze je řadit do skupin podle účelu a forem, lze se držet jediné nebo je dle potřeby proměňovat a jimi procházet. Znáte-li jejich strukturu, jde to mnohem snadněji. Jejich význam obvykle spočívá ve zkoncentrování nebo zklidnění mysli zjitřené čerstvými i staršími vjemy, pocity a myšlenkami v důsledku událostí všech typů intenzity a stresovými zvláště.
Meditace probíhají samovolně před usnutím i ve spánku a chrání člověka před přetížením mozku vypínáním programů běžících na pozadí mysli a od mladších i starších intenzivních vjemů a prožitků, což probíhá obvykle v nevědomém mozek čistícím procesu. Člověk to chápe jako psychický odpočinek a zklidnění mysli.
Může to být ale i vědomě kontrolováno ve formě jakoby polosnu, úmyslné představy nebo řízené halucinace, tedy meditace.
Propojení meditace a bioenergie
Pro pochopení doporučuji ilustrativně vysvětlující model nebo dogma, které spočívá v přijetí představy, že každá událost a čin jsou doprovázeny jakýmsi pohybem naší předpokládané, ale vědecky zatím těžko prokazatelné, tedy hypotetické bioenergie, s níž oživujeme okolní hmotu v intenzitě úměrné úsilí našeho záměru a podílu věnované pozornosti a času. Úsilí, které vynakládáme na pochopení (i vyhodnocování) a změny stávajícího a samovolného stavu nebo proti jiným hrozícím a předpokládaným změnám, které nevyhovují našim záměrům, očekáváním a přáním.
Při tomto našem tvořivém oživování hmoty jí dáváme svůj Řád a vkládáme tím do ní i určitý podíl času svého života, tedy adekvátní (našemu záměru, úsilí, času a odporu hmoty daného její neuspořádaností až chaosem) množství naší bioenergie, který si hmota ve vztahu k nám a většinou i k ostatním účastníkům života (mírou uspořádanosti naším vlivem) do značné míry podrží a opouští ji jen zvolna (časem, nepotřebností, bioenergetickou neúdržbou...). Podobně zcela normálně oživujeme vkládáním energie, záměru, času a úsilí i události, myšlenky, děje a vlastně veškeré aktivity s hmotou související jak přímo, tak i poměrně zdaleka, například programově, Řádem, informací nebo i zdánlivě vůbec.
Oživování hmoty je vkladem záměru, času a úsilí v mantinelech Řádu
Prosazujeme-li sebe a svoji organizaci hmoty v okolním světě, musíme do něj vložit naši vůli a Řád, intenzitu záměru a tvořivou energii, čas a proces děje změny nebo alespoň program jeho začátku a základní představu alternativ jeho pokračování, tedy toho, co od oživované hmoty očekáváme. Potom můžeme okolní dostupnou a ochotnou hmotu uspořádat k jakémusi obrazu svému. (Zvyšováním uspořádanosti a organizace vzniká ve vaší i řízené hmotě odpadní teplo, tak pozor na přehřátí, horečku nebo zapálení, fyzické či duchovní vyhoření? Takže přiměřeně? (vtip: neberte se tak důležitě, jak si myslíte, že vypadáte – bez ohledu na váš názor existuje nepochybně i jiný názor?))
Každý tvořivý proces je vždy doprovázen podle vašeho životního nastavení, Řádu a záměru nějakou intenzitou prožitku. Změnou uspořádání hmoty na všech úrovních do ní vkládáme množství bioenergie a ta funguje jako podpis a otisk, či kopie. Tento bioenergetický otisk dokáže v mysli člověka v programu jeho Řádu indukovat další bioenegii, nebo ji odebírat. Záleží na vyhodnocení, zda se jedná o tvoření v člověku jeho Řád podporující, nebo mu odporující, destabilizující až ubližující. Vyhodnocení je snadné: buďto má z produktů tvorby radost, nebo strach a bioenergii mu to přidá, nebo bere.
Bioenergetický potenciál stanovuje náš Řád
Takto tedy může dle jakéhosi programu a Řádu určitá hmota vyvolávat pohodu až euforii a tatáž v jiném uspořádání či programu hrůzu a děs. Hmota to v přírodní podobě umí někdy i sama, například romantický východ slunce na moři a protipól totéž plus tsunami. Ovšem z bezpečného místa jako přírodní úkaz je tsunami nádhera? Podobně pyroklastický mrak sopky valící se ze svahu stopadesátkou jako lavina, lavina sněhu také. Nezapomenutelný je pohled i na velký meteorit z místa očekávaného dopadu atv. (a tak vůbec)
Jako uspořádanou hmotu lze chápat i nemateriální produkt, jako například tento text, zprávy, náboženství, vědu, hudbu nebo počítačový program. A znáte sami radost z pohledu na dobře vykonanou práci a žalost z dobře vykonané destrukce. Zamysleme se, zda ale primární destrukce není nezbytná pro další konstrukci, a v meditaci pochopíme, že její význam a bioenergetický potenciál vůči nám (pozitivní a nabíjecí i negativní a vybíjecí) vždy stanovuje náš Řád.
Protože destrukce i konstrukce jsou základním vzájemně se prolínajícím vztahem k oživování hmoty, je pro nás určující výsledek. Zda tedy produkt našeho snažení a úsilí je nabíjející a pozitivní, nebo naopak, je definováno naším Řádem (repríza z předchozího odstavce), dle dosažené úrovně moudrosti. Indukce tvorby další bioenergie v souvislosti s úspěšným oživováním hmoty či produktu, za přiměřené radosti a chuti do dalšího života a oživování závisí výhradně na úrovni našeho Řádu, našich informačních a technických možnostech, času a úsilí.
Prostě skromnému stačí k radosti málo a někoho nenabijete; i kdybyste ho zabili? (vtip)
Z toho vychází dobrá rada, že když nemáte dost bioenergie na konkrétní změnu oživované hmoty, přizpůsobte tomu svůj Řád a ušetříte přinejmenším bioenergii. Někdy ale změna Řádu spotřebuje více bioenergie než oživování hmoty. Úkolem moudrosti je toto rozpoznat včas a případně hledat kompromisy a možnosti přizpůsobení se, či nezbytné odevzdávání problému jakémusi vašemu Bohu, Univerzu či čemu nelpěním.
Zdrojem bioenergie jsou tvořivé aktivity hmoty spirálovitě se násobící Řádem
Z předchozího vyplývá, že hmota, do níž byla vložena množina úsilí podobných Řádů, je plna bioenergie a každý, kdo ji s radostí užívá, si z tohoto vědomí svůj bioenergetický potenciál dobíjí (i naopak). Kde se tedy bioenergie vlastně bere?
Je to dáno tvořivostí vyplývající z vašeho Řádu bytí. Čím jste tvořivější, tím více bioenergie vkládáte do hmoty, kterou máte k dispozici, a ta se pak chová přiměřeně podle obrazu vašeho a bioenergii ve vás zpětně indukuje a ta se sečítá s bioenergií, která je samovolně generována vaším organizmem na základě pudového řízení a umožňuje nám tak svým přebytkem duchovní nadhled chápání v nastavení našeho Řádu.
Necháme-li se nabíjet a inspirovat bioenergií vloženou do hmoty kýmkoliv včetně nás samých nebo nabráním bioenergie vzniklé tvůrčí aktivitou jakéhokoliv typu (i učení je forma tvořivosti), zjišťujeme energetický přebytek, schopnost i chuť oživovat okolí na vyšší duchovní úrovni našeho Řádu a převzetí odpovědnosti za tento proces. Lze tedy definovat, že bioenergetický potenciál k oživování hmoty roste s tvůrčí aktivitou a průvodní radostí či spokojeností. Kromě toho se standardně doplňuje běžným odpočinkem. Bioenergetický potenciál klesá smířením (i se), ztrátou tužeb, přání, záměrů a perspektiv, netvořivým a primitivním Řádem s potřebou vedení, pasivitou, přidušením, intoxikací (i JONem), omezením funkce mozku, nespokojeností, chaosem (vyšší entropií), nepříznivými mikroklimatickými a životními podmínkami.
Z toho plyne praktická rada do souboru návodu k použití hračky Život:
Berte život jako sport, hru a zábavu a žijte si pro radost. Tu si hledejte ve vhodném úhlu pohledu na životní události nebo v přístupu k nim. Naučte se radovat z úplně všeho, i z bolesti, která nám občas ukazuje dosažení jakési hranice poruchy normálních možností oživování hmoty vašeho organizmu, když cosi přeháníte, viz lidové – jiní jsou na tom ještě hůř? Definujte si odměny a změny vlastního nastavení, když vás neovlivnitelné události válcují.
Staňte se hercem života a hrajte to, co se od vás očekává, abyste si mohli občas za odměnu zahrát sami sebe. Najděte si vhodné herecké vzory, abyste si celou roli nemuseli vymýšlet sami, a používejte jejich cesty jako odrazové prostředky do dalších cest, vezměte z nich akceptovatelné a učiňte si z nich výuku tvorby vlastní cesty. Tu posléze nabídněte svým žákům, aby si i oni mohli nabrat poznání z vašeho pramene zkušeností a moudrosti.
Stále si opakujte, že život je jen takový, jaký si ho uděláte vy. Faktem je, že někdy vás rodiče toto nenaučili a vy stále naivně čekáte, až vám podmínky života nastaví někdo jiný. A on se najde. A začne vám viditelně i nenápadně velet, vymývat mozek a měnit priority ve prospěch prkotin, abyste na zásadní věci již neměli kapacitu (hlavně čas) pro změny. Neboť jen tak vám může být jako potřebný velitel zachován. Ale nehledejte jedince, je jich celá smečka.
A hned je na co nadávat. Blbé je ale to, že přijetím těchto pravidel se stáváte členem této smečky i vy, ale pak nemáte kapacitu na sebe a o své vlastní cestě si jen sníte a snažíte se ji dopřát alespoň vašim dětem. Děláte, co se má a od vás očekává; a s vyplazeným jazykem a utaženým páskem se ženete někam, kam jste nikdy nechtěli, protože vaše cesta už není vaše.
Takže jako ve stolní hře – přeskoč na předchozí nadpis? a znovu!
Věda si s bioenergií neví rady
Povýšením vašeho Duchovního řádu převzetím odpovědnosti přijímáte riziko změny vztahů ve všem, čeho se změna vámi oživované hmoty týká. Potom vaše vůle dokáže provádět za přiměřeného úsilí i změny, které si zatím vědecky neumíme vysvětlit. Jakoby bioenergie získala vyšší status účinnosti. Zákonitosti této hermetické úrovně nejsou přesně definovány, a tak vzbuzují nejistotu, strach. A právě obavy ze zneužití vedly vládnoucí a mocné k preventivní fyzické likvidaci nositelů těchto schopností ve všech společenských systémech, kde je upřednostňována nevědomost a řízení stádového typu (o tom je v podstatě dějepis).
Bioenergetický dluh
Do každé naší činnosti a aktivity, tedy jakékoliv změny, musíme vkládat úsilí záměru a potenciál bioenergie, jinak se nelze nadíti výsledku. Je-li výsledek určující a bioenergie málo, bereme ji z okolí, jak to jen jde, i za cenu, že po odběru energie vzniká původní chaos (destrukce, bordel, nepořádek, neuspořádanost). Bereme ji z jakékoliv uspořádanosti hmoty ve vašem okolí (a někdy ji i ničíme) a bereme ji i lidem dle vlastního výběru (nechají-li se dobře, naivně a snadno, bezbranně či závisle (jste-li nadřízený nebo nadřazený) naštvat a kde nehrozí nebezpečná odveta). Je-li přesto stále potřebné bioenergie nedostatek, bereme ze své budoucnosti nebo ve zvláštních případech i z cizí. Z minulosti na sebe necháváme bioenergeticky dýchat věky z informací stávajících, kolem dostupných, skrytých v knihách, muzeích, databázích a artefaktech.
I tento proces braní bioenergie z okolí nás stojí nějaký podíl vložené bioenergie do braní, podobně jako prvým zájmem exekutora je nám odebrat majetek v mnohem vyšší hodnotě, kterým zaplatíme jeho antislužbu odebírání majetku (ta může být i dražší než vymáhaný podíl) a tento snazší odprodej pod cenou.
I za získávání informací a učení většinou platíme značnou hodnotou bioenergie, aby nám potom některé informace bioenergii s přebytkem vrátily. Sbírání informací je často nejen koníčkem, ale mnohdy i drogou, takže jejich sběr v celkovém efektu může být i činností nabíjející a bioenergii dodávající spolu s radostí z procesu sběru samotného (viz třeba radosti filatelistů).
Sběr balastních a šokujících informací z médií, reklamy a spol. je ale proces bioenergii tlumící až vybíjející, ale i to může působit jako návyková droga a přes veškeré vaše ničení vám vyvolá závislost na dějových pastích pudové pozornosti. Normálně totiž nedůležité a nehrozící informace vypouštíte z krátkodobé paměti s minimální dodávkou bioenergie brzy, ale stresové (nebezpečí, destabilizace vaší existence), pudové (prsatky a pohodlí) a zvědavostní (dokoukat děj, epizodu) sledování okolí vás zastaví na cestě životem a s těmito informacemi protlačí i další reklamní podbízení se, kterého se hned tak nezbavíte. A bude vás to stát hodně bioenergie, meditací a času k odzapomínání. Také vám to mnohem více zanese zvýšeně namáhaný mozek metabolickým odpadem, a to bude mít zase vedlejší účinky na vaše zdraví.
Aktivní ilustrací bioenergotoků jsou vzpomínky
Pomiňme encyklopedický výčet záložních bioenergetických zdrojů a ilustrujme si vznik vlastního bioenergetického dluhu jako základu negativní vzpomínky. Vzpomínky jsou vždy doprovázeny pohybem bioenergie.
Někdy to jsou šťastné a nabíjecí vzpomínky, na které si vzpomeneme ve chvíli, kdy náš vlastní aktuální náboj bioenergie uvadá a bioenergie vzpomínky je silnější a pohne se směrem do budoucnosti, naší současné přítomnosti, k nám a tím nám vytane samovolně v mysli. Nabíjí nás a pod vlivem přílivu bioenergie činí šťastnějšími a nabitějšími s vyšší schopností i chutí oživovat hmotu.
Proto je důležité si dělat intenzivní pozitivní zážitky do zásoby – budete je na stará kolena a vůbec kdykoliv potřebovat, budete se o ně radostně dělit s drahými a nabíjet jimi i je (nepřehánět, aby dešifrování a zpracování informace druhými nebylo bioenergeticky náročnější a celá bioenergetická transakce opakovaného posluchače záporná) a mnohdy vám zachrání i život, když vás zaskočí neštěstí nebo alespoň deprese. Syslujte radost a štěstí, co to jen jde, a hýčkejte si ten pocit, protože vám dá další bioenergii a vy ji naleznete ve své schopnosti bioenergetické výpomoci v podobě laskavosti a tolerance. Potom jste ideálním typem vhodným do týmu pro žití. Též do manželství?
Negativní vzpomínky
Většinou se nám ale hlásí o bioenergii vzpomínky negativní. A požadují nabíjení zpátky do času (velmi zjednodušeně: požadují odpuštění). A berou nám náladu a chuť do života a do oživování hmoty. A my se o ně dělíme s bližními, stěžujeme si a trápíme se za účelem žebrání o trochu bioenergie za účelem útěchy. A oni nás vyslechnou, pokývají, řeknou laskavé slovo a tím vším nás trošku nabíjí, protože jsou společenští, a navíc to mají jako půjčku na oplátku. Někdy jim to oplatíme, až zase jim bude bioenergeticky nedobře. Anebo jiným?
Ve snu se negativních vzpomínek organizmus zbavuje přirozeným (vrozeným – mají to i zvířata) procesem samonabíjení na přeskáčku. Vzpomínky se rozemelou na malé kousky a po roztrhání mozková kůra vybírá malé fragmenty podobně jako jednotlivé verše různých slok mnoha básní v nehomogenní směsici a v programu automatické tvorby je změní na jakýsi děj snu.
Odezdáním se tyto fragmenty nabijí a v podstatě vymazávají z aktuální paměti (proto si někdy nemůžeme vzpomenout na některé slovo například básničky aj.). V jiných snech zase jindy se odezdají další směsky fragmentů, až se bioenergetický dluh vyrovná celý a na tyto události si člověk již samovolně nevzpomene, protože nebudou doprovázeny pohybem bioenergie.
Dívejte se na své nabíjené fragmenty myšlenek s vědomím toho, že vás z aktivní mysli navždy opouští a vzpomenete si jedině s příchodem vhodné inspirace.
Poznamenávám:
Takže se při důležité myšlence okamžitě proberte a napište si ji, jinak je v nenávratnu. Přesněji – je v oblasti limitně se blížící k nenávratnu a sama od sebe se vám již nikdy nezjeví. Ještě více přesněji a lidově srozumitelněji – je v pr? (odborník si doplní: podvědomém registru; laik si doplní ? (co ho napadne nejdříve)).
Příliš vzpomínek a vjemů nám zpomaluje výkon mozku
Zneutralizovanou vzpomínku si obvykle člověk vybaví, jen když je mu nějak připomenuta, například podobnou situací, otevřením alba, čtením deníčku nebo důsledkem vložení bioenergie jiného zájmu. Ten jiný zájem může být i v kategorii zkušenost, znalost, potřeba známého řešení, ilustrace doby, informace o čemsi, jiná osoba apod.
Faktem je, že naše mozky jsou každý den zanášeny obrovským množstvím vjemů, které se normálně v klidu z krátkodobé paměti do dlouhodobé téměř neukládají a jejichž bioenergetický vazebný potenciál je slaboučký, takže je rychle a pohodlně odzapomeneme a je od nich klid. Jsou to různé orientační pohledy na okolní svět, zvuky, představy a myšlenky, pocity a poloautomatické procesy, kterých si v podstatě ani nevšimneme, pakliže probíhají dle očekávání.
Pokud ale jsme ve stresu, tak výrazně zvýšíme důležitost sledování okolních procesů o vědomé posouzení jejich korektnosti a bezpečnosti a tím do nich vložíme mnohem vyšší podíl bioenergie a uložíme si je tak do dlouhodobější paměti do šuplete – bioenergetické dluhy. A najednou nestíháme běžnými automatizmy mazat myšlenky a čistit mozek.
Mozek při vysokém výkonu zpracování dat podobně jako počítač zvyšuje svoji teplotu a máme pocit, že hlava, přestože není tepelně chráněna oděvem, je teplá v tento čas až dost. Kostra hlavy je totiž perfektní chladič a chladící médium odebírající teplotu zevnitř mozku k mozkovým plenám chladiče lbi (zvláště mužů s menším podílem vlasů) a do věčně studené ztrnulé krční páteře k ohřevu této lokality (zvláště žen s menší plochou mozkových plen) je mozkomíšní mok (= likvor, který je pro bílé odborníky stále diskutabilní téma; není to samozřejmě jeho jediná funkce, ale mně se logikou zdá, že nejhlavní, protože i jeho produkce odpovídá této potřebě).
Chemické znečištění mozku
Extrémní pracovní námaha mozku ho zanáší i chemicky metabolity – odpadními zplodinami namáhaných buněk, které nestačí být odplaveny z mozku pryč, protože velký oběh je jimi již zanesen v důsledku toho, že játra je nestačí zoxidovat, protože nemají kyslík, který všechen spotřebuje mozek, což poznáte podle toho, že je vám zima i v teplé místnosti. Svalové buňky a játra, na které v podstatě nezbývá žádný kyslík díky katecholaminům upřednostňujícím výživu mozku a jeho přežívání v chemickém znečištění organizmu metabolity, vám svým mikrochvěním (játra jen oxidací bez chvění?) nezabezpečují tělesné teplo normální oxidací živin. Tělo naopak funguje jako rezervoár na odpady z mozku.
U zaodpadkovaného téměř již nefunkčního mozku lze potom výkon krátkodobě akcelerovat hormonálně na úkor zbytku těla vzteklými katecholaminy, které z vás udělají výbušnou osobu. Později i s únavovým syndromem nebo syndromem vyhoření – nechuti k jakékoliv aktivitě. (To chce relaxovat asi rok u milionářského moře?)
Proto je za normálních podmínek nezbytné psychonámahu a stres kompenzovat tělesným pohybem takového druhu, která vás zadýchá, ohřeje až zapotí, vyždíme z vaziv a kloubů odpadní látky a prokysličí organizmus, aby játra mohla vše vyčistit. (Nezapomenu, jak mi můj přítel Bobo poděkoval, že mohl na stavbě mého domu vozit celé odpoledne kolečka s hlínou, že si takhle duševně již dlouho neodpočinul.)
Mozek se čistí automaticky
Mozková kůra je náš strážný anděl. Je naprogramována tak, aby ze zkušeností, znalostí a vědomostí porovnávala situace s vyšším pohybem bioenergie a na tyto nás upozornila jako varování i jako tvořivá inspirace – dáno očekávaným bioenergotokem. To dělá neustále v bdění i ve spánku.
Mozková kůra bez odpočinku, kromě hlubokého bezvědomí, kombinuje všechno se vším, staré s čerstvým i s předpokládaným budoucím. Neustále tvoří představy a halucinační stavy promýšlením a tvořením jakýchkoliv dějů a obrazů v mysli bez ohledu na časový zdroj dat. Data bere z minulosti, současnosti i z předpokladů vývoje a možná (omezeno blokádou: „to přece není možné?“) i ze skutečné budoucnosti. Navíc z toho všeho většinou bere jen fragmenty roztrhaných myšlenek, které čím blíže současnosti bývají větší a kompletnější díky bioenergetickým vazbám (většinou dluhům z neúspěchů). Samozřejmě kompletnější jsou i nevyrovnané silnější bioenergetické události v oživování hmoty i v čase vzdálenějším.
Mozková kůra současně s automatickou kombinací a tvorbou možných i nemožných představ, halucinací a snů, neustále na pozadí mysli opět porovnává s možným nebezpečím a na nebezpečnou kombinací nás upozorní tím, že jí přidá bioenergii stresem a podrží ji do bdění a vždy do vyššího odbornějšího posouzení uvědoměním si této myšlenkové kombinace.
Disponovanější mozky to i využívají v konstrukční a tvořivé činnosti. Každopádně ale nezachycením a vnějším nezaznamenáním (třeba tužkou, uzel na kapesníku je málo?) tyto fragmenty i snově myšlenkové kombinace z mysli mizí a dál ji neobtěžují.
Jinak se mozek přeplní nezpracovanými daty (i metabolity) a ztrácí výkon, soudnost a někdy pod vyšším stresově emočním tlakem i schopnost myslet (metabolická otrava). Potom se přepne na primitivní pudové chování a brání se všemu, veškerému vzruchu, dokonce i uklidňujícímu. V tomto případě se bioenergie netvoří, jen spotřebovává. A přestože se jí vejde do přiotráveného příjemce opravdu hodně, není výsledek valný. Takový člověk obvykle emotivně bioenergeticky parazituje na bližních, kteří se tím silně a dlouhodobě trápí a vyčerpává je to. Postižený mozek si v primitivním módu této disproporce ale ani nevšimne, protože díky intoxikaci téměř nefunguje. Potom pro vyrovnání vývojových bioenergopotenciálů (adekvátní vazby dle přiměřenosti individuálního vývoje od hmoty k Duchu) funguje instance, kterou nazývám automatický Boží soud.
Ilustrace typické bioenergetické spotřeby při oživování okolí:
Vegetace
Je-li změna malá nebo jen podružně informační jako například znuděný pohled z okna automobilu vzadu na okolní krajinu, je do procesu vkládáno minimum bioenergie na krátkodobé zapamatování a posouzení, zda není třeba spustit intenzivnější proces aktivity například při nebezpečí, neobvyklosti nebo k inspiraci. Tyto vjemy jsou vybaveny minimální dodávkou bioenergie a člověk si jich v podstatě nevšímá a neprodleně z mysli mizí.
Jste-li pasažér vozidla, jste zcela závislý na schopnostech a rozhodnutích řidiče. Jako pasivní náklad vkládáte do své přepravy jen nepatrné úsilí a zajímá vás až cíl, případně pohodlí při přepravě. Velká většina lidí takto pohodlně se sníženou odpovědností i bioenergetickou náročností cestuje i životem a v podstatě jen vegetují, vezou se a čekají v pasivitě na životní změny, které je zastihují v přílišném klidu nepřipravené, nenaučené, v nepromyšlenosti a v neprevenci, a řešení očekávají od nějakého spontánního řidiče či jakéhosi velitele. Společnost je na tyto připravena a označuje je v podstatě jako Boží ovečky. (V životě je běžné, že Boží ovce se v některé své speciální odbornosti stává sama nějakým nižším velitelem nebo pastýřem.)
Aktivní pozorovatel
Jste-li spolujezdec řidiče a aktivně sledujete a vyhodnocujete bez možnosti korekce řízení dopravní podmínky, cestu a trasu, jsou vaše vjemy intenzivnější a proces vaší dopravy spotřebovává už mnohem větší podíl vaší bioenergie. V tom je i zpracování dat s podílem emocí a posouzením dopravních okolností, svých zkušeností a předpokladů a jejich vyhodnocováním. Potom si také z cesty pamatujete mnohem víc a některé děje doprovázené větším bioenergetickým nabíjením a vložením vaší vůle zvláště do kolizního názoru či emoce si ukládáte do dlouhodobější paměti snadněji, protože si nezanášíte paměť řídícími informacemi o výběru trasy a fungování vozidla.
Řidič procesu
Řídíte-li automobil, tak zpracováváte data o Řádu, který vás zavedl na cestu, o cestě a okolí, dopravní situaci, o dopravním prostředku a pravidlech možností jeho provozu i o jeho nákladu. Je to proces mnohoúrovňově velmi náročný a nutící vás tak vkládat do prosazení a realizace záměru vaší dopravní představy velké množství vůle, intenzity a času vašeho žití, tedy bioenergie. Proto z takové činnosti mnoho dat uchováváte v paměti dlouhodoběji, protože na ně je fixována značná část vložené bioenergie a proces jejího vložení vás již jako většina běžných tvořivých činností unavuje a je zapotřebí si odpočinout, zregenerovat se, uvolnit a tím spolu s potravou doplnit novou energii. Je-li tvorba a zásoba bioenergie dostatečná, rychle se drobné bioenergetické dloužky z mysli vytratí minivzpomínkami nebo relaxačním sněním v odpočinku.
Totální pro život důležitá řidičská odbočka:
Vyhodnocování řídících a kontrolních procesů šlapání nohou na pedál plynu spotřebovává asi 30-50 % bioenergie i metabolického výkonu mozku, takže použitím tempomatu nebo autopilota je oddalován vznik mikrospánků asi na dvojnásobek trasy. (Podobně i jaterní čaj JK zlepšující čištění organizmu od metabolitů a uklidňující čaj NK (možno v jednom nápoji) snižující stres při řízení a tím i množství metabolických zplodin v mozku.)
Tempomat navíc svou pohodlností svádí k dodržovaní rychlostních přepisů, takže nechápu, proč není u nových vozů zákonem nařízen.
Sledování hudby, hluk nebo mluvené slovo zvyšuje spotřebu asi o 15 %, emoční projevy, dynamická hudba a kouření o 50 % a telefonování či jiná činnost zvyšuje spotřebu bioenergie na dvojnásobek.
Konec řidičské odbočky.
Bioenergie na úvěr díky stresu
Nastane-li ale kolize nebo nehoda, je intenzita změn již tak dramatická, že prosazování vašeho názoru na oživování okolní hmoty v důsledku konfliktů vašeho zájmu a záměru s okolím nebo úmysly okolobližních je bioenergeticky velice náročné. Bioenergie se vám rázem nedostává. Proto si v náhlém stresu tuto odebíráte ze svého okolí běžným svalováním viny na někoho nebo něco mimo vás, ve snaze snížit její výdej pro oživování kolizí zdevastované hmoty či čehosi podstatného v Řádu a systému vašeho bytí. Není-li ani tak bioenergie dostatek, berete si ji nadčasově ze své budoucnosti do bioenergetického dluhu, protože bioenergie je, jak jsme si řekli, nadčasová a budete ji postupně zase vracet vzpomínáním.
Tím, že existuje mimo čas, se s ní dá, po určitém tréninku a zrušení blokád v mysli, manipulovat i záměrně, což nabízí paletu možností využití. Eventuelně i zneužití, ale to je časem vyšším Řádem automaticky trestáno v kategorii Božího soudu.
Vyšší i základní bioenergozdroje
Každá myšlenka a vjem je tedy vždy provázena intenzitou, tedy bioenergií nebo jejím opakem, bioenergetickým dluhem. Je-li myšlenka tvořivá a vychází z harmonie vašeho Řádu bytí a žití, má k sobě vůlí vycházející z vašeho záměru tímto Řádem přidělenou intenzitu, tedy bioenergii, která umožňuje její realizaci v hmotném světě nebo jí dává další význam. Je-li váš Řád žití postaven na slabých základech tužeb, přání, emocí, plánů a chuti k čemukoliv, je jeho oživovací energie slabší a její tvorba omezenější. To se může pomocí pudů výrazně změnit, ale jedná se o přírodní nastavení za účelem přežití druhu a jaksi mimo vyšší duchovní činnost nebo intelekt.
Základní nastavení primitivní tvorby bioenergie se děje samovolně odpočinkem v systému pudového řízení vašeho organizmu. Potřebuje-li ale váš Řád pro podporu své stability či existence vyšší dávku bioenergie, získá ji mimo již výše zmíněný proces vysávání a zchaosování okolí přesunem vlastní bioenergie z budoucnosti – vytvořením energetického dluhu. (Jak jednoduché?)
Splácení bioenergetického dluhu
Tento bioenergetický deficit je postupně doplňován v čase budoucím primitivněji až samovolněji: Sněním ve spánku, v mikrospánku, v představách, zakoukáním se do blba, téměř samovolnými opakovanými pohyby (v podstatě neřízenými, některé formy kývání či jednoduchých tanců v rytmech řízených kýmsi jiným), zamyšlením se bez výsledku. Ale hlavně a nejvíce vzpomínkou a myslením na hektické a dramatické události, které bioenergii kdysi z budoucna, tedy nyní ze současnosti, braly. A dokud na to vzpomínáte ve zlém, tak vám to bioenergii bere. Až si jednou řeknete, že to bylo snadné a že to byly zlaté staré časy – je nabito, všem odpuštěno a už si sami nevzpomenete, protože bioenergetický dluh událost již nebude připomínat a z alba na vás bude koukat cosi nostalgického s nábojem laskavosti kontinuity vašeho bytí.
Silněji: Pochopením o stupínek vyššího náhledu na problematiku života a životní vztahy, pokročením do vyšší Duchovní odpovědnosti za životní projevy, směrováním toku bioenergie v čase zpět i dopředu, řízenou meditací. To jsou projevy duchovnější. K těmto patří i tvoření a aktivita v žití, tvorba hodnot a radost z tvorby i produktů tvorby i z úspěšného hledání důvodů k radosti. Též páchání laskavostí a dobrých skutků, z nichž má příjemce radost (existují i takové, které příjemce považuje za trest, například vyhození kořalky, spálení cigaret aj.). Rozdávání a přijímání úsměvů, laskavých a moudrých slov a pocitů pohody.
Odzapomínávání vám bere bioenergii
Pro lepší pochopení zpětného přenosu bioenergie sobě v čase zpět opakuji, že je vždy doprovázen určitým výmazem části dlužné intenzity problémové události z paměti. Tedy na velmi energeticky deficitní situace a události vzpomínáte s přiměřeně nelibým pocitem, odpovídajícím právě probíhající aktuální ztrátě bioenergie, vkládáním této po dobu času v intenzitě věnované zabývání se danou vzpomínkou. A vzpomínat budete tak často a tak dlouho, až se dluh vykryje. Potom si samovolně nevzpomenete a když, tak jen na ty zlaté dobré časy, jejichž je tato vzpomínka jen nevyhledávanou ilustrací doby.
Ostatně staré dluhy jsou již také nahrazeny novými bioenergetickými deficity mladších událostí, protože člověk si na toto úvěrování navyká a žije velmi často až neustále na bioenergetický dluh. Tím se ale vystavuje nebezpečí, že těmito dluhy bude zatěžovat i své bližní v jakémsi směnném obchodě s bioenergiemi s ostatními bližními. Stane se bioenergetickým upírem či vysavačem a bude do určité míry vysávat bioenergii z bližních. Tím se jim stane protivným až nežádoucím.
Setkal jsem se s uznávaným léčitelem, který byl v klidu protivným vysavačem, ale po dobu styku s klientem se bioenergotok až neuvěřitelně otočil a ta diference byla opravdu značná až divadelně šokující. Proto byl uznávaný.
Znal jsem i léčitele, který vyzařoval neustále velké množství bioenergie, takže klient si to ani neuvědomil, měl pocit přirozené pohody a domníval se, že na něj nebylo působeno. Nebylo dostatečně ostentativně, protože lidé potřebují a vyžadují jakékoliv hmotněduchovní divadlo, jako pomůcku na cestě k sobě. Za divadlo jsou ochotni herci platit. A čím hmotnější kus, tím více. Duchovnímu člověku ne.
Bioenergie na leasing
Sem v podstatě patří také služba transvitálního působení – předávání bioenergie potřebným, přestože to je vázáno adekvátní vzájemnou výměnnou, protináhradou, reciprocitou. Neproběhne-li ale reciprocita, úspěšně bioenergie dodaná transvitalitou ke klientovi s postupným vymizením efektu zmizí kamsi v čase a vznikne až obavu vzbuzující bioenergetický a duchovní dluh, který bývá splacen v systému automatického Božího soudu. Bioenergie se podle mých vlastních zkušeností při provozu této duchovní služby na pokraji poslání od spotřebitele k producentu nevrátí a je zřejmě použita k podpoře Řádu bioenergotoků jinak.
Když jsem se zkusil ve své praxi pídit kam, tak mi to bralo bioenergii až tak moc (viz hledání výsledku Božího soudu), že jsem to raději kompletně odevzdal a nechtěl znát pokračování. Při tom jsem měl pocit hluboké neřešitelné lítosti nad cestou, kterou si klient vybral a asi i za klienta, který mi v tu chvíli mi připadá jako trucovité nepoučitelné dítě, trvající na vlastním nedobrém řešení svého problému, které si musí sáhnout na žhavá kamna, aby pochopilo, že jsou žhavá. Potom se sice nejdříve na krátký nešťastný čas stane opět uplakaným dítětem, ale obvykle vzápětí zanevře na svého učitele, protože on to věděl!
Je-li to vlastní příliš demokraticky vychovávané dítě, spotřebuje obrovskou dávku bioenergie i ze své budoucnosti. A ta se bude dlouho odzapomínávat? Dítě samo bude časem vývojově harmonizováno automatickým Božím soudem.
Boží hospodář
Do této kategorie řízení toků bioenergie spadá i působení hospodáře, který převzal řídící odpovědnost za dění svým Řádem a staví se nad vztahy predátorů a obětí.
Boží hospodář je člověk řídící dle smyslu a záměru svého Řádu a odpovědnosti oživování a osudy hmoty, životní procesy a toky bioenergie. K tomu je obdařen alikvótní schopností empatie a vnímání. Na rozdíl od Božího hospodáře je Boží posel člověk disponovaný nějakou okolností k ovlivnění jakéhokoliv procesu oživování hmoty, aniž by přejímal za tento proces odpovědnost. Je tedy jakýmsi vykonavatelem čísi vůle (i když on může tvrdit za účelem vašeho oblbnutí cokoliv, jako všichni falešní proroci).
S tím nic nelze dělat, jen vzniklé napětí odevzdat Božímu soudu a dobít si baterky meditacemi.
Boží posel špatných zpráv a utrpení
Takový jedinec si většinou hledá životní uplatnění jako kontrolor, exekutor či revizor (a mnoho dalších s mocí svěřenou jakýmsi zákonem či pravidlem umožňujícím šikanu) a vysávání bioenergie z bližních mu dává předpoklad dlouhého života a zdraví. Stává se Božím poslem špatných zpráv, zkoušek a trestů. Faktem je, že jen nemnozí jedinci dokážou tato povolání nebo činnosti provádět, aniž by klienta bioenergeticky vybíjeli. Většinou si na něm bezmocném ke své spokojenosti bioenergeticky až ďábelsky radostně smlsnou. Znám však několik laskavých bioenergetických vyjímek a mám k nim pocit hluboké úcty.
Každý se může dostat do role Božích poslů a brát druhým energii. Děláte-li to ale s rozmyslem a odpovědností vašeho duchovního Řádu, jste Božím hospodářem. Zdali jste posel nebo hospodář bude ve sporných případech automaticky posouzeno Božím soudem a neadekvátní hmotné vazby budou vyléčeny jejich odnětím.
Zajímá vás jak? Tak i tato otázka je chybou emotivní hmotné vazby a může být odpuštěna jen lidičkám na začátku duchovní cesty. Neptejte se a odevzdejte to Bohu (či komu).
Bioenergotoky rozhovoru
Zcela běžné až typické je komunikací s jinými osobami konzultovat bývalé i perspektivní kolizní události, situace, záměry a do určité míry si od nich vypůjčit bioenergii a čas (zdržovat je – podle vztahu a míry, kterou unesou), který mohli věnovat něčemu lepšímu či konstruktivnějšímu. Jejich laskavým vyposlechnutím vašich problémů, kterým vám vlastně věnují nějaký čas a intenzitu svého bytí jako bioenergii k oživování vašeho Řádu potvrzením vašeho dobrého úmyslu. Obvyklá je vzájemnost, kdy se role vymění.
Je to taková oboustranná výměna bioenergie, na kterou jsme dobře adaptováni, a je-li výměna symetrická v blízkém čase, dochází k vybití emočního potenciálu a dorovnání nějaké části bioenergetických dluhů. Není-li výměna bioenergií vyrovnaná, dochází ke zvýhodňování jedné strany a komunikace se stává obtěžováním, vybíjením a zátěží pro jednu stranu a určitým potěšením z bioenergetického nadlepšení pro druhou.
Lze říci, že když takto někoho naštvete, udělá vám to dobře. Existují ale i nabíjející jedinci, jejichž energetický potenciál není aktuálně tolik zatížen dluhy a oni v souladu se svým životním Řádem a plánem bioenergií jen přetékají a snadno svoji na jiného převádějí a jsou tak milými a žádanými společníky. Tak činí často děti ve prospěch osob, kterým věří a ke kterým mají důvěru – není-li jim ale bioenergie nějak vracena, jsou unavené, oslabené, přidušené a intoxikované svými vlastními metabolity, jsou zvadlé a snadno onemocní.
To se děje někdy učitelům a zvláště prarodičům, kteří nejsou dost fit a na bioenergií přeplněné děti se těší a za ni jim snesou modré z nebe. Bioenergotok směrem na těžko vyléčitelného z dítěte probíhá zvláště při společném spánku samovolně, i když při bdění tomu může být naopak. V tomto duchu je výhodná nabíjející přítomnost milující osoby u lůžka nemocného v nemocnici.
Řečník
Proces vzájemné bioenergetické výměny je normálním projevem života, lze ho sledovat všude a je to možné ilustrovat například tak, že řečník se soustředí na své téma a mluví a hrne bioenergii do posluchačů a oni potěšeni mu ji svojí pozorností vracejí. Je-li téma poučně tvořivé, tak se bioenergotoky zesilují a celkový potenciál bioenergie zúčastněných se zvyšuje. Nevracejí-li posluchači svojí pozorností dostatek bioenergie zpět aktuálnímu řečníkovi, tento rychle vyčerpává svůj energetický potenciál a vybíjí se a případně tvoří svůj bioenergetický dluh do budoucnosti a bude na tuto nepříjemnou chvíli dlouho vzpomínat.
Aby posluchači mohli bioenergii dostatečně řečníkovi vracet, musejí mít pro poslouchání dobré podmínky, aby nebylo notné vkládat podíl bioenergie do jejich kompenzace, a předkládané myšlenky nesmějí být příliš v rozporu s jejich duchovní a odbornou úrovní a schopností snadného zpracování přicházejících informací, aby proces jejich vyhodnocování a posuzování jim nespotřeboval příliš mnoho životní síly (bioenergie) a aby jejich vyhodnocení a porovnání příliš nevychýlilo jejich Řád a necítili se tím destabilizováni nebo ohroženi (což přesně dělám já nepřipraveným čtenářům tímto složitým textem, kterým bude bioenergie těchto informací dodána až po několikátém čtení – ale o to více).
Příliš šokové nebo složité informace tedy berou mnoho bioenergie. Nicméně je to základ pro další aktivity posluchačů a čtenářů hledajících nové varianty, jistoty a stabilitu Řádu vlastního žití a bytí a proto je nezbytné i takové informace aktivně hledat, poučit se z nich či adaptovat se na ně; jsou hlavním zdrojem jejich neklidu a aktivity.
Samovolné čištění mozku ho připravuje na další použití
Vraťme se zpět: Jak se tedy tělo zbavuje bioenergetického dluhu doprovázejícího nepříjemné události a emočně vypjaté situace a velikého množství vjemů a paměťových dat získaných během každého dne?
Mozková kůra neustále kombinuje vjemy ze všech zdrojů, včetně zaznamenaných v krátkodobé i dlouhodobé databance paměti, z níž odebírá různě velké části dat zaznamenaných vjemů a myšlenek a neustále je tvořivě kombinuje do nových konstrukcí, které vkládá do mysli při různě intenzivní pozornosti a tím jim dává fragment bioenergetického náboje a ony se již nevracejí, neutvoří-li kombinací či náhodou výraznější až stresovou událost v představě mysli, která se znovu do paměti zaznamená.
Jinými slovy: Všechny myšlenky, vzpomínky, pocity či zaznamenané vjemy v mysli s energetickým dluhem se hlásí do paměti právě tou mírou zbylého bioenergetického dluhu a po jeho odnabíjení průchodem pozorností bez vyvolání stresu (noradrenalin pro paměť) zapadnou do zapomnění, aby byly nahrazeny novými dluhy.
Spánek není jen regenerace těla
Tento proces likvidace bioenergetických dluhů probíhá normálně během spaní jako sen, který je tak vlastně formou samovolné meditace a vybíjí napětí v mozku a umožňuje mu zbavit se nepotřebných dat v paměti a zregenerovat se na další přirozenou psychickou zátěž životních událostí náročnějšího charakteru.
Ve fázi spánku rychlých očních pohybů (REM) se tedy zdají sny, mozek má zvýšenou látkovou výměnu a čistí se od zatěžujících myšlenek, aby se tak přirozeně připravil na duševní zátěž dalšího dne. Tato fáze je střídána fází regenerace těla (nonREM), při které mozková kůra odpočívá a látková výměna v mozku poklesá. Snová a bezesná fáze se obvykle střídají asi po padesáti minutách. Bylo-li na pořadu zátěže dne více duševní práce, mozek se sny čistí přednostně a sny se zdají dokonce ještě dříve v podobě jakýchsi halucinací (a to i myšlenkově řiditelných), než člověk zcela usne.
Je-li zvýšená psychozátěž systematická a tělo unavené, přidušené a přiotrávené zplodinami vlastní látkové výměny, lze očekávat čištění zahlceného mozku od množství vjemů mnohem dříve a přichází mikrospánek, zasnění se, koukání do blba.
To lze omezit zvýšením kapacity mozku vitamínovým B-komplexem nebo zvýšením hladiny stresových hormonů. Jinak lze navrátit mozku výkon odplavením nezdetoxikovaného jaterního odpadu (JONu), odespáním, oxidací a meditací.
Dejte si čas – máte na něj?
Všechno, co děláte, děláte tak, že do toho vložíte energii a kousek času svého žití. Záleží tedy na intenzitě toho žití, tedy na množství energie tomu přiměřené. Intenzita je taková, jakou důležitost tomu čemu přiřadíte a tvoří tedy podíl z celku schopnosti něco dělat, oživovat hmotu, vytvářet životní projevy, životní Řád. Tvoříte-li, je to projevem záměru a duchovní parametr intelektu. Přežíváte-li bez nadstavbové tvořivosti, jedná se o pudové nastavení vašeho organizmu – taková spíše vegetace.
Stále se potýkáte s problémem priorit daných životním stylem, pravidly společnosti, neznalostí života a množstvím zdržujících berliček původně pomáhajících k žití, později jako haraburdí blokující vaši tělesnou nebo případně i jinou hmotu do oživující aktivity. Děláte věci podružné, protože tak zvaně musíte, a neděláte věci, rozhodnutí a aktivity zásadní, protože na ně nejste duševně připraveni. Nemáte dost bioenergie k jejich oživení. Někdy se na tom podílí i strach z neznámého a pocit nestability či nejistoty v bytí. A vegetujete.
A čas i bioenergie a holubi na střeše letí kolem vás a ještě víc vás znejisťují a vrabci (lépe vrabcovi, protože jeden) v hrsti už pomalu upadlo ucho a i když do lesa zběsile voláte, neozývá se. Akorát loupání v kolenou, protože už ani neposloucháte, i kdybyste ještě slyšeli. Nad příliš velkou hromadou oprašované hmoty vám utíká to hlavní – čas pro radost a tím i bioenergie.
Léčebná meditace
Ulehněte na záda na karimatku nebo na koberec. Měkká postel je méně vhodná, protože se vám zaboří zadek a hruď do matrace a nepřiměřeně se prohnou bederní páteř, ramena a šíje. Výhoda postele naopak je, že můžete plynule přejít z meditace do spánku.
Ruce lze položit přirozeně podél trupu nebo je umístit na břicho, trojúhelník (solar plexus) či hruď pro bioenergetické nabíjení tamních vlastních potíží nebo nad temeno hlavy (ve směru páteře) v řešení řídícího systému, což výrazně uvolní hrudník k dýchání a zlepší vyzařování bioenergie i mimo tělo a čas. V tomto případě jsou dlaně blízko sebe, lze je i sepnout nebo lépe jen přiložit nebo se jen dotknout třemi prsty, což je nejintenzivnější metoda. Zbylé dva prostředník a prsteník jsou propleteny, ostatní se dotknou bříšky (to vám jich na propletení moc nezbylo?). Palci se dotýkáte hlavy mezi temenem a týlem.
Hlava nesmí být v záklonu a neměli byste mít nic pod hlavou. Oči je lépe zavřít. Když chcete koukat, je vhodnější meditace vsedě, ale z té nelze plynule přejít ve spánek bez nebezpečí pádu. Nicméně vše ostatní je stejné, až na ten sed, který by měl být tak přirozený a pohodlný, abyste v něm mohli setrvat dlouhou dobu bez pohnutí a napínání svalů. Případný pohled by neměl být rozptylován lesklými a pohybujícími se předměty nebo paprsky a mělo by být šero až přítmí. Meditace s otevřenýma očima je regeneračně i bioenergeticky o něco méně účinná.
Ještěrčí dech
Uvolněte svalové napětí a začněte dýchat nejlépe ještěrčím dechem. Ten spočívá v tom, že každý dechový cyklus začínáte maximálním výdechem. Potom pokračujete nádechem pohybem bránice a břišní svaloviny do vyklenutí břicha, plynule přejdete do nádechu hrudní svalovinou za vzdutí žeber a pokračujete pozdvižením ramen a lopatek do maximálního nádechu.
Po jeho dosažení si dýchání přestanete všímat. Při tom tělo samovolně většinu vzduchu vydechne a vy čekáte, až dokud reflektorický pohyb bránice nebo jiný vjem nehlásí, že přišel zase čas nádechu. Potom tento dechový cyklus opakujeme – nezapomenout začít intenzivním výdechem, aby se váš zbytek vzduchu v plicích plný plynných odpadů dostal pokud možno všechen ven a byl nahrazen čistým.
Procházka tělem
Po dobu, kdy nevěnujete pozornost dýchání, od chvíle povolení a samovolného výdechu až po potřebu opět dýchat, máte pauzu na předmeditační přípravu mysli i těla. Ta spočívá v myšlenkové procházce po těle v režimu řízené halucinace nebo představě.
Nejdříve je nutno si uvědomit dechový režim, takže po několik dechových cyklů věnujeme pozornost správnému provedení dechu do co největší hloubky, povolování napětí veškeré svaloviny a doladění maximálního pohodlí v daných podmínkách přiměřeným dovrtěním se do optimální pozice.
Potom ve chvílích mezi výdechy a nádechy, kdy neděláme vůbec nic, soustřeďujeme mysl do našeho těla a jakoby jím cestujeme. Nejvhodnější je představa letu a kontrolování stavu uvolnění všech svalů, které ovládáme vůlí, a všude, kde nalezneme zbytkové napětí, se snažíme o pocit totální relaxace tohoto místa.
Řízená halucinace
Představíte si bod kdesi uprostřed hlavy, který odpovídá poloze šišinky. Představujte si tam jakési speciální světlo vyšší moudrosti, ze kterého nesete svítící fragment nebo táhnete paprsek světlovodnou hadicí a prolétáváte po určité dráze tělem a vše osvětlujete a prohříváte bioenergií své pozornosti. Toto upřednostňuji, protože to nejlépe vyhovuje hypotetickému modelu bioenergie.
Tradičněji až indičtěji
Někdo jiný v duchu tradičních učení si spíše všímá cesty vzduchu nosem a umístí svoji první pozornost někde na strop nosní dutiny mezi čichové nervy a vstupy do Eustachova potrubí a snaží se vnímat chvění vzduchového proudu a ztotožnit se s ním. Jeho cesta tělem je představována jako ztotožnění se mysli s prouděním vdechnutého vzduchu přenesené v plicích do krve a s tepennou krví cestuje vaše vzduchová či kyslíková pozornost do tělesného všude a s žilní krví se opět vrací výdechem přes vnímání chvění vydechovaného vzduchového proudu u onoho stropu nosní dutiny.
Je to také velmi použitelná jednodušší, plošnější a méně specifikovaná metoda bez nároku na znalost anatomie, jen poněkud více hmotně fixovaná. Tedy pro nevěřící si začátečníky a lidičky s menší rozhodností je asi akceptovatelnější, rychlejší, ale bioenergeticky a regeneračně výrazně slabší.
U této vzduchové metody je tedy cesta mysli dána z nosu do plic do tepenné krve v celém těle a na koncích je převedena do krve žilní a po návratu do plic s výdechem končí zase u stropu nosní dutiny. Takto to probíhá s každým dechem rychlou procházkou po celém těle. Člověk nemá v této fázi mnoho času pozornost tělu věnovat, protože sleduje vlastně jen proud vzduchu a tok krve. Nicméně metody lze střídat dle libosti.
Metoda světla po našem
Moje metoda světla nebo podobně chápané bioenergie začíná v šišince záměrně, protože zde dochází s přítmím a soustředěním se s dostatkem kyslíku k výdeji v tento čas velmi důležitého regeneračního a relaxačního hormonu melatoninu. Potom naše pozornost pokračuje dopředu mezi a mírně nad obočí, kam si indické ženy dělají magickou a rituálně ozdobnou velkou tečku. Asi vědí proč.
Odtud pokračujeme v klidu a beze spěchu dál s množstvím odpočinků a dechových přerušení do očí a přední poloviny lebky, zubů a dolů přední částí krku. Odtud do přední strany levé ruky (nevíte-li, která je v tu chvíli levá, nevadí, zkuste krajní a potom jinou) až ke konečkům prstů a zpátky zadní stranou ruky k rameni a přecházíme podél klíčních kostí do ruky druhé. Všude se snažíme sledovat a povolovat napětí svaloviny (zkušení halucinéři a meditéři i tunajší bioenergopole a teplotu) a klidně se pozastavíme v místech, kde naše vědomí proniká jen ztuha a doplňujeme tak lokální bioenergetický náboj neposlušné hmotě a sounáležitost s naší vůlí a velením.
Z druhé ruky procházíme přední stranou hrudníku a břicha, plícemi, srdcem, mediastinem a cévním aparátem, jícnem, bránicí, játry a celým trávicím systémem a pak urologickým a pohlavním systémem, do levé nohy a její zadní stranou nahoru a do druhé nohy. Dále budeme postupovat páteří a jejím okolím pomalu nahoru až do mozku a projdeme se i po něm a skončíme opět u šišinky.
Tuto složitější, ale zdravotně mimořádně účinnou cestu doporučuji projít nejméně dvakrát. Poprvé velmi až objevně pomalu s potřebným časem a úsilím pro bioenergetické opravy, prokrvení a uvolnění napětí a mikrokřečí svalových vláken. Poslední kolo kontrolně rychleji.
K tomu je vhodné si včas uvědomit trasu a co tamo lze najít (viz učivo biologie základní školy).
V zdravém těle zdravý vz-duch
Po procházkách po těle je velmi vhodné přejít na ještěrčí dech se zádrží. Spočívá v aktivním výdechu, maximálním nádechu a zaseknutím se v něm stahem hrtanových svalů krku (jako před potopením pod vodu) na dobu odhadem asi poloviční až tříčtvrtinovou do potřeby dalšího dechu, tedy od několika vteřin po minutu i déle (ale ne o moc, abyste to přežili). Pak povolit zaseknutí a nechat samovolný výdech a až se přihlásí potřeba dalšího dechového cyklu, je nutno opět začít maximálně hlubokým očistným výdechem.
Ještěrčí dech se zádrží je vrcholem meditačního a regeneračního dechu
Tento zázračný počin spustí aerobní nekyselící a sebeopravné procesy. Přetlak vzduchu v plicích zvýší sycení krve kyslíkem na maximum, výrazně sníží tlak krve, přetlak v lebce (bolesti i rychlé vyplavení melatoninu ze šišinky (za tmy) a metabolitů z mozku) a umožní játrům pod vlivem melatoninu mnohem výkonněji detoxikovat organizmus od kyselých zplodin látkové výměny a ostatních nežádoucích toxinů a těmto rychlejší vyplavení do oběhu játrům k dispozici.
Tím se velice zvýší regenerace obecně, zpomalí degenerační změny a akceleruje výkon imunitního systému a aktivita bílých krvinek. Mozek původně zanesený množstvím metabolitů sníží výdej stresových hormonů nadledvinkami (katecholaminy), čímž sice sníží schopnost si pamatovat, ale zvýší schopnost kombinovat a tvořit, a to je pro proces odzapomínání nepotřebného emočněinformačního paměťového balastu velmi důležité.
Kontraindikace
O ještěrčím dechu se zádrží říkám, že je to dech na druhou (matematický výraz pro růst efektu). Jsou jím nastartovány všechny samoopravné a čistící mechanizmy těla zbavující organizmus všech detoxikovatelných a vyloučitelných jedů, únavového syndromu, podrážděnosti a napětí mechanického i psychického. Je nesmírně uklidňující, ale díky výraznému snížení tlaku je nevhodný tam, kde je maximální pozornost nezbytná – například při řízení. Vsedě a vestoje se projevuje nedokrvování mozku typickým pocitem jako při hyperventilaci, motáním hlavy a mžitky před očima, slabším hrozí i mdloba. Takže na toto je třeba dávat pozor. Nicméně právě tento stav vleže nebo vsedě (nejlépe s nohama v pozici asijského lotosu, trampského sedu s koleny pod meditující bradou hledě do táboráku (posázaví), tureckého sedu nebo amerického s nohami na stole a stetsonem až na nos (povšimněte si mého světového pojetí?)) je právě nejlepším úvodem do meditace nabíjející vzpomínky.
Tlakokrvové snížení organizmus do určité míry kompenzuje zvýšením tepové frekvence. Je nutno zprvu do nabytí automatiky návyků situaci jednoduše kontrolovat zkrácením délky zádrže dechu.
Kontraindikace jsou logicky u oběhových a dechových poruch. U jakýchkoliv chorob je doporučeno se předem poradit s lékařem.
Vyšší dodávkou kyslíku tímto dechem vybude i na oxidačnědetoxikační činnost jater, na peristaltické pohyby hladké svaloviny a mikrochvěcí pohyby příčně pruhované kosterní svaloviny, kterými organizmus udržuje tělesnou teplotu. Náhle teplé až záhřevné ruce se stanou bioenergoproduktivní a kam je přiložíte, tam pomohou. Nohy méně, tam většinou stačí, že nejsou studené (a rozpouští se zde deponovaný JON).
Pomalu do meditace
V tomto dechovém režimu, který v procesu meditace do určité míry nahrazuje obě fáze spánku, doporučuji nechat probíhat samovolné myšlenkové konstrukce mozkové kůry v podobě snů, halucinací a různých myšlenkových kombinací více či méně rozumných, ale většinou spíše nereálných.
Velmi důležitým efektem při tomto dění je, že se mažou z nesledovaného pozadí mysli spuštěné podprogramy stresových událostí a předchozích ve vědomí pozapomenutých sledování, nejistot, strachů až vyděšení či hrůzných zážitků.
Tento meditační proces na sebe necháváme působit tak dlouho, dokud se neobjeví nějaká důležitá myšlenka, kterou si musíme zapsat na papír, protože abychom si ji mohli zapamatovat, museli bychom dodat stresové hormony (zvláště noradrenalin), ale tím bychom meditační proces zrušili. Zaznamenáním a návratem, pokud jsme zůstali nevzrušeni, můžeme do určité míry v předchozí meditaci pokračovat.
Konec meditace
Meditaci můžeme zakončit usnutím (nejlépe po přesunu do postele) nebo se můžeme probrat do denního shonu. V tomto případě ale doporučuji si zacvičit nebo se trochu naštvat, protože nedostatek stresových hormonů vám bude působit nerozhodnost, malátnost, pasivitu a nechuť do jakékoliv aktivity. Stačí ale, aby na vás zazvonil například budík nebo telefon mimo dosah ruky, a to vás svým hlukem a vtíravostí do potřebné míry vybuzuje (naštve) a dá vám potřebnou iniciaci do dalších aktivit. Dostat se do nich bez tohoto naštvání či zevního donucení jen vlastní sebekázní je znakem vysoké odpovědnosti a nezlomné vůle, tedy obdivuhodné kvality vašeho osobního životního Řádu.
Skupiny meditací
Meditace lze rozdělit typově do skupin, v nichž lze meditovat na významově a vývojově odlišných úrovních od přirozených a primitivních, či samovolných po vysoce organizované postupy trénovaných myslí a specifických pozic těl:
I. Děje automatické a přirozené:
Zbavení se přebytku informací. Automatické vyrovnávání starých energetických dluhů a jejich fragmentů z minula.
1. Sen ve spánku. Spánek, mikrospánek, halucinační stavy a samovolné představy, či zasnění se.
Nejoblíbenější samovolná meditace je zcela přirozený proces úklidu podružných vjemů a zbytečných informací v mozku. Toto je normální fyziologický proces čištění a regenerace mozku, kterým se připravuje na běžnou psychickou, paměťovou a řídící činnost pro další den. Podobně se to děje i u zvířat.
Využití: Samovolné normální čištění pracovní paměti.
2. Přirozené nemyšlení, „koukání se do blba“ při fyzické nečinnosti i při činnosti zautomatizované a stereotypní. Je to takový volnoběh mozku.
Toto můžete pozorovat například při přetížení mysli metabolity zaneseného a v důsledku toho špatně funkčního mozku při současném nedostatku stresových hormonů, bez nichž mozek v takovém stavu nemůže fungovat a myslet. Takový člověk se dostane do aktivity neuronů jedině stresovými hormony, ale ty ho zároveň naštvou až rozzuří – podle úrovně metabolické intoxikace?
Ilustrativně si vzpomeňte, jak při duševním přepracování čtete text a po přečtení stejně nevíte nic z toho, co jste právě přečetli. Nebo když přijdete odpoledne z náročné práce a mozek by chtěl relaxovat, ale manželka požaduje, abyste šel dělat s dětmi úkoly a čistit neodtékající dřez, že musí nakupovat... Nadledvinky vám pak do žil natočí adrenalinový nitroglycerin (katecholaminy) k obraně proti komukoliv i čemukoliv. Nedotýkati se! Nebezpečí výboje! Nebezpečí výbuchu!
Opakuji, že jde o stadium běžně obvyklé při intoxikaci přebytkem metabolitů v mozku, ze kterého do nezbytné aktivity vede cesta jen přes stresové hormony a obranný pudový vzdor, který je určen proti veškerým vzruchům zhoršujícím duševní činností chemizmus mozku. To nedělá váš intelekt, ale tělesná chemie. Nemůžete za to, ale špatně se to bližními rozdýchává.
Využití: Samovolné částečné odčištění přetížené paměti, nervového systému a mozku.
II. Úmyslná pasivní meditace:
Typ meditace, který dokáže do značné míry i nahrazovat spánek a hlavně regenerovat unavený a přetažený mozek. Vhodný je ještěrčí dech. Vhodnější je ještěrčí dech se zádrží nádechu. Prostředí k meditaci je výhodnější šeré s minimálním rozptýleným světlem. Lze meditovat vleže s doporučením zavřených očí a perspektivou plynulého usnutí na závěr. V případě realizace v pohodlném sedu lze mít oči zavřené v šerém prostředí nebo v nepřímo prosvětlenějším s otevřenýma očima (v okolí nic lesklého!). Po čase se unaví čípky v sítnici a vy vidíte jen v odstínech žluté a černé barvy. A pohne-li se něco ve vašem sektoru, nápadně se to zabarví přirozenou barvou – zajímavé?
U zavřených očí se po čase objevují i halucinační barevné projekce interního původu většinou s modrou až fialovou barvou. Jiné vzácněji a lokálněji.
Po čtyřicítce je nezbytné u otevřených očí programové mrkání, aby nevysychala rohovka, protože slzy již nemívají dostatek tukových ochranných látek. Vyschlá rohovka velmi stimuluje nezadržitelný slzotok. A ten až zánět spojivek.
1. Meditace s odmítnutím všech myšlenek.
Nemyšlení, pasivní neemoční sledování myšlenek bez přidávaného významu (všechno je vám jedno, jako když byste koukali do automatické pračky (nebo déle na schůzi sněmovny)).
Význam: Klasická varianta úmyslné meditace odlehčující hmotné vazby a bioenergetické dluhy. Úmyslné uvolnění se, regenerace přetíženého těla i napětí v mysli, nejúčinnější forma nervové relaxace. Kompenzace dlouhodobého stresu.
2. Meditace s dodanou konkrétní myšlenkou a určitým konkrétním cílem.
Mantra, specifický zpěv nebo hudba, rytmické zvuky, modlitba, hledění na bod, svíčku, znak nebo obraz, mandalu, hledění do vody, hor, přírody apod., počítání číselných řad, oveček (vtip) nebo dob dle dechového či jiného rytmu. Výjimečně i pohybová stereotypní neemoční aktivita v tichu, či pod vlivem řídících rytmů (stereotypně se opakujících zvuků, rytmů, melodií nebo šumů) atd. Tchai-ti, neerotické tance, cvičení (i Spartakiáda), pochod, běh Lung-lung, katy bojových umění apod.
Význam: Dosažení zvláštního stavu mysli dle určujícího záměru. Rychlejší eliminace bioenergetických dluhů. Specifické odlehčení psychonapětí a kompenzace konkrétního stresu.
Jeden z doporučeníhodných zvláštních záměrů a významu: Obnovení zdraví a životních sil, regenerace.
III. Tvořivá meditace, konstruktivní činnost:
Zde není rozhodující specifická pozice těla, protože se jedná o aktivní proces tvoření, kde bývá mnohdy účelový (pracovní) tělesný pohyb nezbytný. Důležité je hlavně soustředěné sledování mysli, výběr a posuzování myšlenek jí procházejících.
1. Sledování myšlenkového toku za účelem zachycení žádoucí nespecificky inspirativní myšlenky.
Tuto notoricky známou činnost obvykle neoznačujeme jako meditaci, protože se jedná o běžně známý proces sledování využitelnosti svých myšlenek při běžných denních činnostech. Nicméně se jedná o meditaci, protože toto sledování spotřebovává určité množství pozornosti a bioenergie a je-li například člověk unaven a na toto nezaměřen, tak to takto neprobíhá. Tato meditace je připraveným čekáním na vhodnou inspirativní myšlenku pro původně nespecifikovaný problém. To může probíhat při sledování okolí, čtení, odpočinkových aktivitách, stereotypní jednoduché práci, sledování kulturních a populárně naučných informací, zábavě a tak vůbec při všem, co vás může nějak inspirovat.
Tuto formu meditace lze doporučit také před spaním se záměrem procházky uplynulým dnem a doladění nedotažených či zapomenutých myšlenek, konstrukcí a otevření se novým nápadům v řešení minulých událostí a aktivit. Například co jste komu řekli, ale jaké by bylo bývalo vhodnější řešení apod. Kde jste zapomněli zamknout, na jaké tajné místo jste si založili to, co jste pak celý den hledali, co jste měli vyřídit a zapomněli ap.
Důležité myšlenky si pilně poznamenejte, jinak to bez stresových hormonů spolehlivě zapomenete a do rána ztratíte. Ráno si sice vzpomenete, že jste si chtěli něco důležitého zapamatovat a ono je to to tam (v ?, sprosťáci vědí přesně, kde?) a vyroní se vám těchto hormonů přebytek, ale už je to zbytečné a jen se zbytečně naštvete (realisti na sebe, ostatní to na něco nebo někoho svedou za účelem odběru nějakého podílu jeho bioenergie?).
Myšlenky této předspánkové meditace vám přicházejí podle indexu bioenergetického dluhu, kdy ale převažuje krátkodobá paměť a ve chvíli přechodu do dlouhodobé se meditace obvykle mění ve snový polospánek (ad 1.) a myšlenky si odcházejí v zapomnění.
2. Tvořivé rozvíjení myšlenkového stromu. Záměrný myšlenkový tok za účelem hledání množiny specificky inspirativních myšlenek určitého tématu.
Tato meditace je konstruktivní, úzce spjatá s vkládáním bioenergie do konkrétní hmoty nebo hmotných myšlenek (myšlenky o hmotě, zabývající se hmotou, vazbou na ni, informací o ní, hmotným programem apod.). Je to o práci a tvoření při soustředění se na dané pracovní téma včetně potřebného pohybu. Jedná se o všechnu soustředěnou činnost mozku v souvislosti s konkrétním problémem. Říkáme tomu tvořivě myslet při jakékoliv práci, učení, tvorbě, luštění, výpočtech, sledování, promýšlení postupů a čehokoliv ve fázi před vlastním přetvořením hmoty i při něm.
Tato meditace je doprovázena současným procesem spotřeby i generování bioenergie. To dokáže člověka pohltit, až zapomíná na čas a své potřeby nebo tělesné zájmy, a protože se při ní zároveň oživuje hmota bioenergií a je-li tento proces v souladu s vaším záměrem a Řádem, tak bioenergii člověku vrací a zpětně ho nabíjí a bude ho i kohokoliv jiného souznějícího nabíjet tak dlouho, dokud bude mít pro ně nějaký pozitivní význam.
Pro tvůrce je tento přebytek bioenergie zdrojem radosti a vazby na život a většinou i ekonomickým zajištěním. Takto vydaná a vrácená bioenergie dokáže z části nahradit bioenergii tvořenou samovolně organizmem v relaxačním odpočinku a spánku.
Za normálních podmínek se vygenerovaná bioenergie sečítá s bioenergií vyzářenou oživenými hmotami a takto tvořivý člověk se stává mohutným zdrojem bioenergie i pro okolí, které z něho obvykle až skoro vždycky pilně bioenergii odnímá.
Člověk, který meditativně pracuje a oživuje hmotu svojí bioenergií, tvoří produkty, za které směnil část času svého žití, úsilí, znalosti, zkušenosti, schopnosti a záměr jeho Řádu takto činit. Jím oživená hmota vyzařuje bioenergii přiměřeně zpět a oživuje svého tvůrce v mysli všech, kteří s ní přicházejí do styku. Oživuje svojí bioenergií všechny, pro které je přínosem. Tato úroveň je směněním se člověka do oživované hmoty (i programů, vztahů, myšlenek nebo informací, což dělám v tuto chvíli (v tomto časobodu) pro vás právě já, níže podepsaná živola dědka kořenáře (s meditačně otlačeným zadkem?)).
IV. Kontinuita duchovna:
Toto je zvláštní vyšší druh inspirativní spontánně interaktivní meditace, která probíhá v souvislosti se snahou o definice co nejlépe vysvětlující pravdy konkrétních témat či zadání směřující k pochopení podstaty a skutečnosti. V těchto meditacích se učitel dostává za hranice vlastních a někdy i obecných znalostí.
Je velmi výhodná přítomnost připravených žáků, kteří svými dotazy a bioenergií zesilují bioenergetický potenciál celku do takových hodnot, které umožní napojení na vyšší nematerialistické informační zdroje (kontakt s Pravdou, Bohem, Moudrostí hejna).
1. Učení druhého či druhých a při tom i sebe sledováním vlastních myšlenek.
Učíte se sami od sebe, kdy otázky žáka či žáků rozvíjejí vaše myšlení do oblastí, kam byste sami o sobě nedospěli anebo za velmi dlouhou dobu. Vaše bioenergie proudí k žákům a oni svou pozorností generují ekvivalent bioenergie proudící k učiteli.
Jsou-li duchovní Řády zúčastněných podobného zaměření, bioenergie se sečítají a všem se přiměřeně zvyšuje bioenergetický potenciál, který umožňuje zvláštní vnímání a tomu odpovídající dedukce.
Na nižší duchovní úrovni se tato meditace prezentuje jako rozhovor dvou lidí, kteří se snaží druhého poučit nebo alespoň zdánlivě poučit hraním si na chytrého o jakémkoliv tématu, které se namane, a tím do poučování vkládají bioenergii a umožní-li stejnou aktivitu v podobném rozsahu i svému rétorickému partnerovi, aby i on mohl zazářit, společná bioenergie se zvyšuje (matematicky by se to dalo vyjádřit 1+1=3 a 1+0=0,5). Zvyšuje se dokonce i tehdy, když některý zúčastněný podává negativní informace, protože vyvážený proces této meditace je svou podstatou bioenergoproduktivní. Tento typ tvořivé hovorové meditace je na všech úrovních člověka používán velmi často.
Protože se jedná o běžnou formu komunikace a rétorické konfrontace, tak si lidé zabraní do takového rozhovoru neuvědomují akční meditační proces s tvorbou nových myšlenkových konstrukcí a závěrů akcelerovaných mozků, jen jeho bioenergeticky dobrý pocit. Ten je v nižších duchovních úrovních hlavním a příjemným produktem tohoto procvičování mysli natolik, že vyrušení diskutérů je jim protivné (ztráta bioenergie – něco jako když se sprchujete a dojde teplá voda) a dokonce jsou pro pokračování této meditace ochotni po vyčerpání reálných témat svých znalostí a vědomostí zajít i zcela mimo ně a vědomě si vymýšlet bez ohledu na realitu, tedy lhát.
Podobně se tento tvořivý typ meditace využívá aktivně v tvůrčím postupu označovaném jako brainstorming, kdy se skupina lidí rétoricky tvořivě zabývá zadaným konstrukčním tématem za účelem dosažení lepších výsledků pomocí interoborových kombinací či nápadů a nových týmových řešení.
Tento typ meditace vás dostává na vyšší duchovní úroveň skrze vaši poctivou snahu dát svým žákům to nejlepší a jim zase pocit pozdvihnutí do vyšší duchovní sféry a ukázky cesty k ní.
I na nižších duchovních úrovních je tento proces využívaný jako důležitý zdroj bioenergie pro oživování přinejmenším vlastní hmoty.
2. Splynutí s myšlenkami druhého.
Vhled, vcítění, empatie, pochopení. Nejen do člověka, ale do všech deseti úrovní chápání Boha a světa s pomocí řízených halucinací. Hledání smyslu a významu jejich života a případná dodávka se návrhů nových cílů a nápadů vhodných jako dost dobrý důvod pro život.
Tato meditace je o pochopení proporcí života a darů existence. Pochopení životních programů bytostí na všech úrovních i ve všech dostupných podmínkách. Pochopení nelpění a odpuštění. Pochopení radosti a procesu radování. Pochopení podstaty a smyslu Bohů na všech úrovních. Pochopení svého okna do světa skrze své tělo a pochopení podmínek pro existenci tohoto okna, jak na materiální úrovni hmoty těla a oživované hmoty tělem, tak duchovního Řádu a jakéhosi Božího plánu, jehož záměr jakoby hru nebo příkaz skrze toto vaše tělo přijmete a provedete.
Podobně lze tuto meditaci chápat jako učení druhých za jejich nepřítomnosti – přičemž zástupcem druhých můžete být i vy a proces komunikace probíhá jen ve vaší mysli nebo na papíře. (Tohle dělám například v internetových poradnách.)
Nejvyšší duchovní úroveň této meditace spočívá v komunikaci s Bohem, hejnem, či časem na pozadí vlastní bezvýznamnosti a v totálním nelpění na hmotných vazbách.
Celá tato meditace je pokusem o vymanění se z bariér a blokád ve stereotypech myšlení, naučených řešení životních problémů a ve snaze o pochopení všeho, co se kolem děje.
V. Vyšší duchovní činnost:
Meditativní proces, kdy se z nějaké příčiny odblokovala některá centra mozku a ta mohou provádět nematerialistické efekty.
1. Mechanoaktivní soustředění.
Levitace, teletransportace, telekineze. Mozek dokáže s pomocí bioenergie v podstatě cokoliv a mícha je jeho anténa. Zatím je tato oblast zahalena tajemstvím z obavy ze zneužití chudšími proti mocným a vládnoucím, a proto jsou jedinci s těmito schopnostmi znevažováni a diskreditováni a když to nepomůže, vyklučeni. Kdysi bývali označováni za čarodějnice a čaroděje a po upálení jim byl pro původně duchovní inkvizici výhodně zabavován majetek.
Dnes je situace díky reklamě a umělému vyvolávání potřeby již natolik hmotně vazebná, že duchovní až klášterní nezávislost na hmotě je převálcována negativními informacemi ze všech komunikačních zdrojů a zákonně a administrativně zrušena možnost nebýt statistickým kusem mimo blázinec.
Tyto typy meditace povětšinou nemají své učitele, takže co výsledku se týče, jedná se hlavně o spontánní a neřízené projevy disponovaných jedinců. (Rád bych ale časem změnil názor?)
2. Duchovní a energetická aktivita v čase.
Jasnozřivost, mimosmyslové vnímání, předvídání a diagnostika v reálném čase i mimo něj, transvitalita – řízená tvorba a přesun bioenergie vybraným směrem i časem.
Kde kdo se snaží s pomocí virgulí nalézat diagnostickými postupy a tak vlastně medituje tímto způsobem. Dlouhé hodiny věnované práci s virgulemi vedou ke zvýšení mistrovství v soustřeďování se pro potřeby zjišťování čehokoliv, takže za nějaký čas je propojení mysli s podvědomím mnohem lepší a člověk může používání virgulí nahradit sledováním pocitů a přímých a rychlejších odpovědí na mentální dotaz.
Halucinační dějové vjemy odpovědí jsou nejvyšší úrovní tohoto typu meditace, ale jsou spíše spontánním nebo jednorázově vyjímečným projevem zvláštní dispozice daného mozku. V praxi jsem se již několikrát setkal s takto disponovanými lidmi, kteří dosahovali přesných předpovědí ve stavu změněné mysli v důsledku poruch prokrvení nebo různé vlastní či chemické intoxikace mozku. V literatuře jsou celkem podrobně popisovány případy jasnozření v hypnotickém spánku.
Důležité je zbavení se získaných myšlenkových bariér. Nejběžnější je bariéra strachu z Pravdy, která člověka vázaného na hmotu a hmotně omezené zjednodušené programy destabilizuje až stresuje. Obvyklá je bariéra společenská kvůli nebezpečí zesměšnění se při neúspěchu.
Další důvod, proč to nejde, spočívá v tom, že jsme se to nikdy neučili a nikdo nám to v objektivních podmínkách kromě kejklířů a kouzelníků nepředváděl. Vrozený konzervatizmus a strach z neznámého nám už na úrovni podvědomí blokuje výsledek. Stejně ho blokuje či ovlivňuje emoce vztahu k prověřovanému subjektu a někým řečený stávající názor na zjišťovanou událost. K selhání vám ale stačí i pouhé vědomí vlastní nedůvěry, nejistoty a vnitřních bariér vašeho Řádu nebo vašeho nějakého rádobyvelitele tvrdícího, že tohle vám prostě nemůže jít.
Chce to tedy i značný kus odvahy, postavit se vlastnímu Božímu soudu a uvědomění si Pravdy holé o sobě – bez všech afektů, emocí, ceremonielů, pýchy, hmotných vazeb, zbytečných programů rádobyzkušeností falešných proroků, cizí odpovědnosti či velení. Uvědomění si holé a velice skromné nahoty čistého bytí s člověkem umí hodně zacloumat a… ? (domeditujte si?)
Kdy a proč meditovat léčebnými meditacemi
Kdykoliv máte v mozku nedostatek kyslíku, nadbytek metabolitů či jedů, psychiku ovlivňujících hormonů, kdykoliv potřebujete dobít baterky, protože máte nedostatek bioenergie pro oživování vašeho těla nebo svěřené hmoty, při chorobách, úrazech, pro transvitalitu a pozitivní ovlivňování dění a jeho účastníků, při záchvatech snížení vlastní bioenergie, když potřebujete vymazat z hlavy vzpomínky nebo stresující představy.
Kdykoliv potřebujete vypnout v mozku na pozadí mysli běžící programy. Kdykoliv vás někdo vytočí nebo vidíte rudě a stresové hormony vás nutí vybuchnout. Kdykoliv na vás přichází jakákoliv bolest, například hlavy, migréna, záchvat astmatu, epilepsie, schizofrenie, katalepsie, zběsilosti, vzteku, pláče, deprese, megaúnavy, pocitu osamění a nemilování, kdykoliv vám ulítnou včely a spadnou hračky do kanálu.
Kdykoliv se potřebujete zbavit přebytku nepotřebných bioenergii blokujících paměťových vjemů a napětí. Kdykoliv potřebujete vyčistit hlavu pro důležité jednání, zkoušku, akci, soutěž nebo proti strachu, fóbiím a trémě. Prostě kdykoliv (možná jsem se už zmínil? (vtip)).
Chcete-li pro potřebu znovuzískání duševního výkonu v přestávce vaší psychozátěže obnovit alespoň trochu výkon mozku nebo pro potřebu obnovy psychosil, když není čas ani prostředí pro plnohodnotný spánek nebo po extrémním vypětí pro přežití dalšího psychovypětí nebo pro opravu vašeho rozbitého či nemocného organizmu a vždy pro doplnění bioenergie nebo transvitalitu. Nemocní by tyto léčebné meditace měli provádět častěji a oficiálně nevyléčitelní skoro pořád, aby se stali alespoň trochu vyléčitelnými.
(Odstavec pro pokročilé čtenáře, kteří toto všechno zdánlivě chápou a čtou si tento text nejméně po desáté: Kdykoliv potřebujete ovlivnit bioenergeticky události vzdálené v prostoru i v čase, protože zde je už jen jediná trojhranice (((3° de-li to, 2° buď, 1° dáno-li=empat – to je jen pro mě, kdybych coby starý sklerotik zapomněl))), kterou vám osvětlím, ale až na mém každoročním kurzu léčitelské moudrosti osobně. A naučím vás alespoň pro začátek řídit počasí. – Pro zvědavé předčasné čtenáře: Blbost, co? Já jsem vám to říkal?)
Rekapitulace jak na praktickou meditaci
Ulehněte na tvrdou podložku bez polštáře na záda a proveďte několik hlubokých výdechů a nádechů. A učiňte již podrobně popsaný meditační postup spočívající v procházce soustředěnou myslí s ještěrčím dýcháním od šišinky dolů do jedné ruky a po její zadní straně přes přední horní úsek hrudníku do druhé ruky. Potom přední stranou a orgány trupu dolů do jedné a následně druhé nohy a zpět nahoru páteří a jejím okolím s blokádami odstupujících míšních nervů způsobených otoky vaziv a svalů.
Všude sledujeme napětí a snažíme se bioenergetickým teplem a světlem své mysli rozpouštět svalové křeče a odpor vaší inspekci kladený. Nejpozději po obnovení pocitu sounáležitosti přistoupíte k dýchání ještěrčím dechem se zádrží a uvolníte mysl pro průchod a vybíjení myšlenek nebo pro soustředění se na nabíjení lokality tělesných poruch a chorob. Tento dech výrazně zvýší výkon vaší samoopravy a tvorby bioenergie.
Začnete-li dýchat ještěrčím dechem se zádrží od začátku léčebné meditace, tak asi nezvládnete procházku tělem pro přílišné uklidnění a budete nabíjet bioenergií přímo mozkem i rukama jen známá či předpokládaná místa s bioenergetickými dluhy. Přebytek dodávané bioenergie se rozpustí dle potřeby organizmu i do ostatní vámi oživované hmoty v okolí automaticky sám.
V průběhu léčebné meditace je žádoucí jednotlivé typy meditací měnit dle aktuální potřeby.
Jednodušší meditace
Jednodušší a o něco méně léčebná pro tělo, ale dostatečná pro nabíjecí opravu mysli, je meditace sledující v představě tok dechu a krve tělem a lokality jejich případného zadrhnutí, kde je doporučeno se zdržet a nabíjet myslí či rukama a brzký přechod do nemyšlení a ještěrčího dechu se zádrží.
Redukovaná verze opravné meditace před spaním
Jestli je meditace pro vás stále příliš dlouhá, složitá nebo zatěžující, například při velké únavě před spaním, doporučuji redukovanou verzi:
Zavřete oči a dýchejte záhřevným ještěrčím dechem se zádrží. Odevzdávejte Bohu všechny aktivní emoce a pocity vlastnění. Položte dlaně na problémové části těla nebo na srdce a játra nebo s dotčenými třemi prsty nad hlavu, palci se dotýkaje temena. Dýchejte, nemyslete, ono se všechno udělá samo.
Tuto meditaci provádím před spaním na několik minut vždy, když ne jinou, abych nedělal své firmě ostudu jako unavená nemocná troska, protože o správné životosprávě u mě nemůže být řeči. Ale možná se jí snad časem, až zbohatnu (neznám ale nikoho, kdo by chtěl zachránit svět, že by byl bohat jinak než duchem), dožiji. Zatím jen žiji a divím se, jak málo lidí je ochotno pro své zdraví a proti stárnutí cokoliv dělat, kromě přání – to slyším pořád: „Hlavně ať slouží zdraví!“ – Ale nikdo neříká proč? Asi to neví. Vy ano? Opravdu? Tak si pomeditujte?
V tomto případě ale doporučuji přiložit ruce v pozici pro opravu přetíženého (i nespavého) mozku tak, že dáte ruce před sebe, abyste viděli do dlaní a propletete natažené prsty střídavým zasunutím do sebe tak, že se hřbety prstů dotýkají dlaně druhé ruky a palce směřují nahoru. Ulehněte na záda (bez polštáře, ale přikryti) a prsty stlačené dlaněmi přiložte na temeno hlavy a palce ať směřuji rovnoběžně dolů k okraji lebky k páteři, jakoby v prodloužení šíjových svalů podél páteře vzpřimujících hlavu. Takže si na nich tak trochu ležíte.
Když je meditování tak snadné, tak proč byl tento text tak dlouhý a složitý?
Je to kvůli pochopení rozdílu mezi Božím hospodářem a Božím poslem, mezi vírou a věděním, mezi myslí závislou a řídící (velící), mezi čtením tohoto textu a jeho studiem, mezi skladováním hmoty či informací a moudrostí. Je to krok vašeho ducha na cestě do p…?
Kdo si doplní ?rdel, ať se hlásí u svého velitele a řidiče skutečnosti. Kdo si doplní ?orozumění, nechť zahodí emoce, lenost a afekt a přečte si tento text ještě jednou. Kdo si doplní ?ochopení, ať se zamyslí nad svým vztahem k životu. Kdo si doplní ?ravdy, ten ;-)))) spolu se mnou?
Zvláštní je, že dokud jste se nenaučili zbavovat si mozek informačního balastu, tak jste si neuvědomovali, že tam je (vlastně obojí?), ani jak mnoho (také obojího?) a jak moc vás omezuje a vadí jedno nebo druhé (časem si uvědomíte, že i proces vývoje vašeho programového vybavení a banální brzdy tohoto procesu v běžných ceremonielech a zbytečných hmotných vazbách umělých životních pravidel vašeho společenství limitující váš duchovní postup; ano, nedbalost je stejnou brzdou jako přespřílišný pořádek) a moc dokonce likviduje jeho přirozenou funkci (smutný vtip ze života).
Inspirace ukrutně plná bioenergie
skrytá v tomto textu se vám bude postupně uvolňovat do myslivny chápadlem, máte-li, máte-li, protože jsem toto psal pasivně živě (tedy v družném rozhovoru s vámi – s budoucím, mě ve své mysli oživujícím čtenářem – mými jím vybranými myšlenkami oživovaným a do ztotožnění se s nimi vnitřním pochopením i jmenovatelným, později přeřazeným do šuplete s použitými učiteli?).
Tento text není Pravdou holou, ale Pravdou rozvitou a učí vás procházet skupinami meditačních technik a ostatních myšlenek i opakovaně z různých úhlů dle potřeby tak, aby ve vás Pravdu holou pomohl inspirovat, protože tato není sdělitelná. Ta jenom je. A slova, názory, přání, vazby a emoce ji halí do hmotněduchovní mlhy.
Nalaďte si mými slovy a vaší moudrostí mysl, vyčistěte ji meditací, utište myšlení a odložte zbytečné hmotné vazby a Pravda se stane vámi a jako Poznání vás na nepamětný bezčasový okamžik prostoupí a ? ? ? (popsal bych to například, jako že pochopíte Boha, Univerzum, náhodu a smysl a Řád bytí) a až se proberete, tak se do života vrátíte jako Učitel a stanete se ukazatelem u cesty motýlů, hlasem na poušti, světélkem ve tmě, posledním z prvních, odpovědným posluchačem života, studnou moudrosti a bioenergie pro své kdokolivy a pozůstalé.
Stanete se křižovatkou osudů a uzlovým bodem, svědkem bytí, Božím hospodářem. (? a když to dobře půjde, i dědkem kořenářem? (namyšlený vtip))
Rady na závěr
Naučte se posílat bioenergii pro vnitřní klid protijedoucím řidičům, aby vás mohli spořádaně minout.
Moudrost a bioenergie roste aktivním kontaktem s moudrými. Podstata moudrosti nespočívá ve vzdělání a ve sbírce titulů, ale v tvořivé aktivitě a neustálém učení se způsobu používání mozku i těla jako jeho dobrý hospodář s vědomím, že to je jeho jedinečné a nejvzácnější okno do života a skrze něj do světa.
Učte se, protože tehdy žijete a život pro vás má význam. Když už si myslíte, že všechno víte a přestanete se učit, umíráte.
Ještěrčím bioenergetizujícím dechem dýchejte v rámci vašich možností celý den. Tedy pokud nevidíte, co dýcháte. Když ano, dýchejte jen malými výdechy se samovolnými nádechy, kdy se vzduch dostává jen do hlavní průdušky, kde se nejsnadněji čistí, protože to mají zdejší nekuřácké řasinkové buňky (kuřáci je nemají) blízko do jícnu, kam hází své prachohlenové odpadky.
Jestli se právě nyní spokojeností a radostí neusmíváte, zkuste pomeditovat, odpočinout, nabrat bioenergii a číst znova! Je to totiž váš uzlový bod a jestli vám jako autor či učitel nevyhovuji, tak to vás tedy lituji, protože moje i vaše bioenergie už byly vyzářeny?
Pasivně živě, Břetislav Nový