Téma: Heřmánko, Revelacao ....a spol.

Pavli,
kdyby to bylo jiný den - než 1.1. bylo by to dobré, ale asi to tady má hodně problémů.
Všední den akceptovat nemůžete, ani Sluníčko ...
Pak zbývá jen některý ze svátků po Štědrém dnu ...

Tuto diskusi jsem založila kvůli Vánoční procházce. Ta se nekoná. Ok, tak tedy toto téma uzavírám a přeji všem, upřímně všem, klid a spokojenost a lásku v Novém roce
Mějte se hezky, Heřmánko, Revlacao a spol.

"Kecy" - silné slovo, odsuzující, konečné, nepřipouštějící diskusi... Vy všeobecně nemáte ráda diskusi, všimla jsem si. Jen tedy nevím proč jste se mi ptala na můj názor? Doufala jste, že opravdu neodpovím? Otázka nečekající odpověď? To je zbytečné, Fanynko

Láska je úžasná. Láska je jen Láska.

Láska je čin. To ostatní jsou kecy.

Nemohu Vám odpovědět na tato konkrétna, Fanynko, protože jsem je neprožila a neprožiju. Napsala jsem to, co cítím já, ve své konkrétní situaci, na svém konkrétním příkladu. Osobně si myslím, že bezpodmínečná láska naprosto nesouvisí se starostí o druhého člověka, to je, opět pouze a jedině dle mého osobního názoru už o bezpodmínečné zodpovědnosti za druhého.
Z mého úhlu pohledu je láska něco, co ve svém srdci mohu nosit bez ohledu na skutečnost, na to, jak se věc jeví a vyvíjí v "materiálním", hmotném světě...

To je asi tak vše, co bych k tomuto tématu chtěla dodat... Tak co, děvčice, dohodly jste se na nějaké té prochajdě?

http://www.youtube.com/watch?v=OLvWLnwcQzg

...a tak "zhluboka dýchat"

Dobrý večer, Pavlo . Nenapsala jsem, že bezpodmínečná láska může svazovat. Nic takového. Ani já nebyla svázána bezpodmínečnou láskou, proto ji v sobě dál chovám.

Pokud vím -to málo, co o Vás vím- je, že jste se nikdy dlouhodobě nestarala o velmi těžce nemocného staršího člověka. Nevím, jestli se do takové situace jste schopna vžít. Ale připustím, že ano a poprosím Vás, abyste si tu situaci, až se Vám na to bude chtít udělat čas, zavizualizovala. Např. si představte Vašeho otce, se kterým, jak píšete, se nestýkáte... přesto ho bezpodmínečně milujete. Jednoho dne Vám otec zavolá, bude naříkat, jakou má krutou nemoc, jak je mu těžko, jak jste jediný člověk na světě, koho má, jak Vás vždycky měl rád, jenom to neuměl Vám říci.... nějak si to tam dopředstavte..... Vy ho bezpodmínečně milujete a chcete mu pomoci.

Aby Vám byl blíž, abyste ho mohla ošetřit, než odejdete do práce, abyste případně z práce mohla zaskočit mu pomoci v případě něčeho nenadálého, přistěhujete si ho k sobě. Chodíte s ním do nemocnice na kontroly, na ozářky...... Vnímáte tu jeho bolest, to jeho zoufalství – jste plná energie /zatím/, tolik byste si přála mu pomoci, ulehčit, aby se aspoň někdy na světě ještě mohl zaradovat, a tak se snažíte způsobem, jakým to umíte nejlépe. Naučíte se převazovat, hojit rány, pomáhat vstávat, když po ozářce je zle, uklízíte zvratky a stolici, chystáte dietu..... Celá ta agenda Vám převrátila život. Máte svého otce bezpodmínečně ráda a přestáváte mít čas na svůj život.

Nemoc není jen agenda. Je to hromada utrpení, které sdílíte s nemocným – čímž mu předáváte energii a on své utrpení může lépe vydržet. Přesto dojde víckrát k situacím, kdy Vaši službu bude považovat za nedostatečnou – např. bude se cítit osamělý, protože Vy jste v práci, bude odmítat tu „nechutnou“ dietu atd.. Stále ho bude něco bolet a vítat i loučit se s Vámi bude s nářkem – půl dne se z toho vždycky budete vzpamatovávat. Čím dál častěji Vás začne zahrnovat přívaly výčitek, možná i nadávek, někdy bude i šílet. My už tomu rozumíme, že je to proto, že je „přidušený“ atd.

Není nikdo, kdo by se s Vámi o tu pěči dělil. Stav se nelepší. Trvá to rok, dva, čtyři, více. Stala jste se neoddělitelnou součástí hromady zvyků nemocného. On se do své nemoci propadá, své zvyky, ve kterých vás má zavřenou, nechce změnit. Nechce či nemůže? Už to neumí. Kdo také umí změnit své zvyky? A teď oddělte z toho všeho: Co je a co už není bezpodmínečná láska. Co je nepřiměřený tah a co s tím? Je to těžké. Odpovídat mi na to nemusíte.

Jej, šotek mi tam nakopčil jednu větu dvakrát No snad se v tom nějak pohrabete, děvčice šikovné

Fanynko, bezpodmínečná láska nemusí svazovat toho, kdo ji cítí, kdo ji dává Já např. miluju svého otce, ale protože on o mou přítomnost stojí jen za splnění jistých podmínek, na které já nechci přistoupit, jsouce pro mě zraňující, tak se s tatínkem nevídám. Přesto ho miluju. V tom mi žádná podmínka či jiná nesmyslná překážka nemůže zabránit. To je, podle mého názoru, bezpodmínečná láska. Bez nároků a bez nárokování. Můžu si milovat koho chci a přesto se jím nemusím nechat přibít na kříž - ani nakopat do ..... zadnice - což platí i naopak

Já v týdnu určitě ne, jsem do šesti v práci.... A prvního jsem na závodech... Pro mě všeobecně nějaký víkend spíš později odpoledne, nejdřív ve čtyři. Klidně bych pak za vámi někam přijela, až budete po vycházce ohřívat se u čaje Anebo naopak dopoledne, před jedenáctou, to by bylo úplně nejlepší - prošly bychom se, poklábosily - a já bych pak kolem druhé, třetí zmizela. To víte, pes nepočká Klidně bych pak za vámi někam přijela, až budete po vycházce ohřívat se u čaje

Uvidíme...
Odkaz už je ve Váze...

...uvidíme, co npíšou ostatní...čas by mi nevadil...a dá se pak přes mobil domluvit, kde se právě nacházíme, kdybyste se opozdila...

...jsem do čtyř v práci...

Přemýšlím ... tak kolem 14.-14.30.
Ono je těžko utíkat od novoročního oběda... z rodiny. Je možné, že ještě bude i nějaká rodinná povinnost. Nevím. A další den už odjíždím ...
A byl by problém to hodit na jiný den?
27 - 30 je pár dní klidu mezi svátky ... Tam by problém nebyl ...
Přimlouvala bych se o změnu dne ...
Jak to vidíte? Všichni tady

napište,jaký čas by vyhovoval,já se přizpůsobím

Sluníčko, to není špatný nápad ... ale oběd budu museti trávit v rodinném kruhu ... čas bych se přimlouvala poněkud posunouti ...

Jo jo, Sluníčko, hezky nás seřaď a půjdeme cvičit .

Heřmánko, obejmutí a pohlazení od Fanynky, je jako od maminky Nenechte si ujít .-)))

Holky, a co takhle 1.1.2012 kolem poledne tam někde u vás v Praze? Fanynko, Pavlo, co vy na to? Můžete? A přidá se někdo?

Tak to má štěstí, že není Vodnářka, jako já .

A co že dneska bramboráčky ? Nějaký extra recept? Jako s palačinkami?

Miluji Vlčice jakéhokoliv typu. A samotářky preferuji!
Jste moje zrcadlo, Heřmánko ...
Bezpodmínečná láska není otroctví a nemá hranic.
Je plná štěstí - ona JE.
Heřmánka a "na kříži"? Cítím tam stabilitu "na zemi". Silnou. Má nohy jako kořeny pevně v zemi. A ta jí dává obrovskou sílu.
Takže děvčata - jdu smažit bramboráčky!
Je zde tma, lehce prší, klid, bezvětří. Krásný vzduch jako na jaře ...
A spali a spali a spali ...

Špatně jsem tu otázku postavila. Bezpodmínečná láska je nekonečná. Ale, co už všechno není bezpodmínečná láska a my si myslíme, že je? Je toho hodně - třeba ten smutek, co z Vás cítím. Přijeďte brzo a nechte se od nás obejmout, prosím.

Já jen, abyste neskončila na kříži, jako já.

Kde jsou HRANICE bezpodmínečné lásky?

díky. Díky. Díky.
Revelacao, protože jsme psaly příspěvky zároveň. Ten můj se smazal. A je to dobře. Vyjádřila jste se naprosto přesně.
Psala jsem: "Revelacao ví!"
Jsem vlčice samotářka.

Kdopak to založil tak krásnou rubriku?
Zdravím to "...a spol"!
Heřmánko, to je zřejmě Vaše chvíle a vzácný čas pro Vás ... ať to vypadá jakkolv smutně. Poslání, úkol, důvěta sil nad námi ... Vnímáte sílu kamenů, stromů a tah minulosti. Čistotu vztahů a přírody ... TAJEMNA. Lidé, co k Vám vztahují ruce, vědí kdo jste. Věří Vám a tím Vás s Láskou odměňují za Vaše nádherné srdce. Poproste o energii síly v srdíčku - tam je Bůh - a dostanete obrovskou pomoc. Vše bude klidněji plynout a nebudete tím sama vysílena. Napojíte se na proud míru.
Pište, pište! O všem! Pavla má pravdu, Fanynka a další také!!! Stromy, veverky i kuny lesní Vám jistě pomohou také, ale jsme tady i MY "fšichni" jako jeden muž...
Posílíme Vás včetně těch, co třeba zrovna nepíší, ale cítí s námi všemi...
Stačí vyslat SOS a máte nás u sebe. Jako zrovna teď.
Jste skvělá ženská!
Na FB napsal jeden z mých přátel krásná slova svého dědečka:
"I stůl, co máme tady doma, je spojení se stromem. A podává Matce Zemi neustále informace ... "

I já na Vás, Heřmánko, často myslím a přála bych si, abyste tady s námi tančila, třeba jen smajlíkama. My Vám skrz ně budeme rozumět. Vy víte, že budeme .

Heřmánko, Heřmánko, máte trápení a nehodíte ho do houfu, abychom Vám poslali trochu pozitivna v podobě našich myšlenek? Jejda, ženská - a od čeho to tady asi je??

Prochajda nevadí, však Praha nespadne do doby, než budete mít čas a chuť Nakonec, zasněžená je mnohem krásnější než teď, když je utopená ve smogu a dešti...

Mějte se hezky, co nejvíc klidně, co nejvíc silně. Myslím na Vás. Často

Hezký den,
Pavli nevím. Vím, že sliby se "maj plnit o Vánocích" (především). Snad jsme dospělé a domluvíme se, že slib splníme, ovšem já teď opravdu nedokážu říci kdy?
S tátou chodím na ozařování a za ruku se mě chytá i maminka mého ex manžela, je pooperaci střev, kde byla potvrzena také rakovina. Nechtěla jsem sem přidávat další bolístky. Ovšem právě teď jsem to udělala. Omlouvám se. A žádám, prosím, nepřipouštějte si je k tělu. Je tolik smutku na světě. Že je potřeba moře, oceán, vesmír pozitivních myšlenek. Víme proč tomu tak je. Snažme se pomáhat.
Dovolím si tímto poděkovat těmto stránkách, duši těchto stránek skláním bez uzardění poklonu, smekám. Díky. Za klid, co v sobě mám. Za vědění-nevědění . Za lpění-nelpění. S troufalostí tvrdím za v sobě objevenou bezpodmínečnou lásku. Díky.

Co bude s tou Vánoční procházkou Prahou, co jsme si tu před rokem slibovaly?