karbinec

Karbinec evropský

Lycopus europaeus

 

Karbinec je vcelku nezaměnitelná kytka, tak trochu jako kříženec kopřivy a hluchavky. Velikostně je závislý na stanovišti. V sušším dorůstá pod kolena, ve vlhčím nad pás. Má rád ve svém okolí tlející rostliny například ze stojaté vody v příkopě nebo hnojišť, kde je vyšší zásoba dusíku. Zvláštností je i to, že z půdy vhodného složení si získává podle chemických analýz i trochu fluóru. Nicméně to není množství, kterého by si zuby karbincouživatele povšimly a slonovinoztvrdly, jako když jsme si od dětství čistili zuby pastou Fluora, aby se nám po šedesátce rozpadly a v ústech nepřekážely při žužlání. To se stalo hlavně těm, kteří si nevydělali za život, kromě zdravotní daně, statisícové rezervy na zuby náhradní. Tak mě napadlo, že by se třeba mohly transplantovat od dárců… třeba po rvačkách v hospodě nebo legálně s extrakcí obvyklým anestetickým gumovým pendrekem na demonstracích…

Z karbince se sbírá nať nebo lépe list a suší se co nejdřív do 35° C, aby se nepoškodily enzymatické účinné látky. Karbinec se nepěstuje, protože ho je v kontaminované přírodě zemědělskou a lesnickou chemií dostatek. Sbírá se tedy v oblastech většinou mimo chemii a chemtrailsy, tedy v Rumunsku, Bulharsku, pobaltských státech, a vůbec tam, kde na chemickou přírodně identickou péči nejsou peníze nebo důvod.

Karbinec obsahuje třísloviny do 10 % a obvyklou směs obvyklých účinných látek v neúčinném množství, které, pokud by se mělo změnit na účinné, tak by se do člověka nevešlo, nebo tak špatně, až by vám z toho bylo špatně. Výjimkou jsou hořčiny se souborným názvem Lykopin, o jejichž libosti by se dalo úspěšně pochybovat. Možná proto se to dříve používalo jako náhrada chininu proti malárii (také extrahořký, což evidentně malarické plasmodie rozkládající erytrocyty snášejí špatně). Horečka při malárii je zvláštní tím, že stále navozuje i při vysoké teplotě přes 40° C pocit zimnice a pilného chvění, kterým se organizmus snaží přehřátím zlikvidovat opravdu velmi zlé patogeny. Ten zimničný pocit karbinec v podobě tinktury tlumí a my ho můžeme použít právě pro tlumení tohohle chladolopocitu vedoucího k extrémním teplotám a z nich vyčerpáním až kolapsům srdce, jater i celého organizmu v podobě tinktury nejlépe s kozlíkem, srdečníkem, mařinkou, meduňkou, jablečníkem, hlohem, svízelem, možná i třezalkou; chmel se nedoporučuje pro fytohormonální nekompatibilitu. Přesné dávkování doporučuji stanovit virgulí. Lékaři dřív běžně používali léky pro prokrvení unaveného srdce z náprstníku. Já unaven na túrách s mojí rychlonohou manželkou květ údajně jedovatého náprstníku červeného mlsám také… V meditaci bych přidal podle citu asi i byliny pro imunitu, alespoň třapatku, tymián, lichořeřišnici, pelyněk pravý, šalvěj, heřmánek, řepík a kdo ví, co… ale jen u běžného zánětu – u autoimunitního ne, to bych se snažil silně odkyselit například dýcháním Sifonem6 a Ještěrčím dechem a také Jedlou sodou (pH moči 7,5-8).

Nicméně se karbinec používal při bušení srdce, Basedowově chorobě, která je autoimunitním důsledkem extrapřekyselení štítné žlázy (jak z přílišné anaerobní aktivity jí samé, tak z překyselení z vlastního přidušení a celkového přidušení nedetoxem přidušených jater, tak obvykle i blokádou C5/6) a tím tvorbě vlastních protilátek proti ní samé. Megapřekyselení štítné žlázy vede k nerozpoznání, že je vlastní, a imunita generuje protilátky ji zničující. Ale ty jsou zároveň podobné TSH, hormonům ji nutících do práce z hypofýzy. Protilátky tedy štítnici nejen žerou, ale nutí i ke zběsilé činnosti. Ty protilátky nutí štítnici k sebevražedné megaprodukci Tyroxinu a T3, energetických hormonů hlavně pro zběsilost srdce a psychiky. Karbinec umí tlumit na úrovni hypofýzy řídící hormon TSH a nevylučuji, že i jinak... Obecně však řečeno, karbinec tlumí nucení hypofýzou štítnou žlázu makat pomocí TSH. Tím nechává její činnost jen na protilátkách generovaných autoimunitou.

Lépěji řečeno: Karbinec vyřadí produkci TSH normálního řízení hypofýzou a nechává štítnou žlázu v ten čas samovolně falešně řídit ji ničícími autoimunitními protilátkami podobnými TSH z hypofýzy. Tím se tedy tak štítnice strašně nevyčerpává a potíže se mírní. Takže alkalizovat, dýchat a narovnat šíji…

Překvapivě se karbinec úspěšně používal preventivně u strumy (megavole) z nefunkční štítné žlázy bez přítomnosti jódu v potravě. To je pozoruhodný druhý účinek karbince, protože struma se tvoří při nedostatečné činnosti štítné žlázy absencí jódu. Jako chemik předpokládám, že když karbinec je schopen z prostředí vychytávat fluor, jde mu jód mnohem snadněji, i kdyby to bylo jen po molekulách. Ale omezuje zároveň ten čerstvý Jód štítnicí příliš rychle zpracovat. Takže štítnice bude obsahovat nějaký jód, aby nebyl důvod spouštět podružný program tvorby strumy.

Mořské řasy vyšším obsahem jódu zdravou štítnou žlázu aktivují k silné produkci jejích energetických jódových hormonů (T4 a T3). Zdravá štítnice při přílišném nadbytku jódu se chová také tak trochu Basedowitě a hubnoucně (čehož významně zneužívaly prostorově výrazné osoby ke kontrolovanému hubnutí s mořskými hodně jódovými řasami značky Kelp). Zklidňujícím snížením produkce TSH aktivizujícího hypofýzu karbincem je vytvořena rovnováha ke zvýšené aktivitě štítnice nadbytkem jódu z kelpu. Proto podle mne kelp a obecně mořské řasy by se měly podávat s karbincem dohromady, aby tlumil příliš vysokou aktivitu štítnice nadbytkem jódu.

Podle mne se právě hodí karbinec pro štítnou žlázu s nedostatečnou funkcí, kterou tak normalizuje. I pro autoimunitní chorobu, kde omezuje její zběsilou sebedestrukci. Nechť to však posoudí hlavy pomazané… nejen máslem na hlavě… Pokud si předchozí přečtete do pochopení, pochopíte i to, co dělá štítnice a karbinec.

Štítná žláza trpívá nejen nedostatkem jódu, ale i neschopností ho z krve těžit. Na tom se podílí blokády páteře mezi 5 a 6 krčním obratlem, obvyklých u lidí hrbících se před monitorem apod., jako Spejbl. Trpí nejen špatnou inervací, ale od ní i špatným prokrvením. Trpí překyselením z přidušení lokality vedoucí k autoimunitní poruše. A obvykle i překyselní celého organizmu a následné neschopností hypoxických jater kyselý buněčný odpad detoxikovat.

Účinné látky z karbince se v těle nehromadí, protože nejsou výrazné a není jich mnoho. Proto se účinek dostavuje až po několika týdnech užívání. A užívat se lidově doporučoval obvykle do půl roku, než se na to organizmus adaptoval, a byl potřeba kvartál užívání vynechat nebo nahradit (většinou bych doporučoval Chmelovou směs VK nebo případně u mladší osoby geneticky ženského pohlaví Malinovou směs GK (u přeoperovaného ne)).

V prevenci obezity se karbinec doporučuje s mořskou řasou a močopudnými bylinami například, přesličkou, kopřivou, vlásky kukuřice, břízou, zlatobýlem, mydlicí, rdesnovými atd. nebo viz Zlatobýlová směs ULK. Já bych kombinoval Karbincovou směs KRK s Kopřivovou směsí KK.

Karbinec nacházel jemné uplatnění u strumy, křečí či záškubů všeho druhu (zvláště u starých lidí a lidí s demyelinizací nervových vláken s Bezinkovou směsí BK, případně ještě se Sedmikráskovou směsí IQK), u plísní, u nervozity, úzkosti, nespavosti, vyhořelosti, depresovosti, strachu a stresu. V prevenci u strumy, Basedowovy choroby a z ní poruchy na srdci, tepu a únavy svaloviny srdce (s Hlohovou směsí HOK nebo s Andělikovou směsí ANK). Snižuje chuť k jídlu a zimniční stavy (tedy při horečkách). U lihového extraktu se uvažuje o antibiotickém efektu na velmi škodlivou salmonelu (řešení je u zeměžluče a dubovek). Také na ve střevě normální E. coli i na Proteus vulgais, které ve střevě nevadí, ale dostanou-li se do urologického traktu, vzniká tam zásadní zánětlivý problém na močovodu a měchýři (častěji ženy – nutno po stolici omývat zadek (například Bylinným tekutým mýdlem BTM). Urozánět já ale neřeším karbincem, alébrž Medvědicovou směsí LPPK (kuk tam…).

Šťáva z karbince se údajně používala k barvení na černo… takže nedoporučuji ke koupelím do vany… pro jistotu… i když by to možná mnohé vyjasnilo až osvětlilo… Pokud se vám to zdá jízlivé, až rebelské, tak se vám to nezdá…

Přihlášení uživatele